Takto by vypadala Země, kdyby roztál všechen led. Dny by se zkrátily a Evropu byste vůbec nepoznali

Představte si, že by během pár století zmizely všechny ledovce a ledové příkrovy. Takový scénář je sice extrémní, ale překvapivě detailně popsaný. Mapa světa by se změnila k nepoznání, celé státy by zmizely pod hladinou, a to ještě není všechno.

Přírodní katastrofy dokážou být fascinující i děsivé zároveň. Ať už jde o povodně, hurikány, nebo zemětřesení, stále máme pocit, že příroda má své hranice a nemyslí to s námi zle. Jenže co když si sama planeta vezme zpět to, co jsme po staletí považovali za samozřejmost, tedy pevnou půdu pod nohama?

Co nás čeká, když roztaje všechno

Když se bavíme o klimatických změnách, většinou se mluví o číslech v centimetrech nebo maximálně v jednotkách metrů. Přesto, pokud by jednou roztál veškerý led na Zemi, hladina moří by se zvedla o neuvěřitelných 65 metrů. A to už by byl náš svět opravdu jiný, než znáte z mapy ze základní školy. Velká část lidstva by tak musela začít hledat nový domov. Celé státy by jednoduše zmizely pod vodou a nešlo by jen o chvilkovou záležitost.

Nová mapa světa: Města pod vodou, Evropa v troskách

Pokud by roztál všechen led na pevninách, Londýn, Amsterdam, Benátky, Hamburk, Barcelona nebo třeba celé Nizozemsko by se staly pouhou vzpomínkou. Velká část Dánska, Belgie, severního Německa i Polska by zmizela. Mluvíme tu o ploše, kde dnes žijí stovky milionů lidí. Výrazně by se zvětšilo i Baltské a Severní moře, voda by sahala mnohem dál do vnitrozemí.

Na západě Evropy by se pobřeží posunulo o desítky kilometrů, státy by přišly o hlavní města i ekonomická centra. Velkoměsta jako Londýn, Stockholm nebo Lisabon by musela být buď dávno evakuována, nebo přestavěna na města „na vodě“.

Ve Střední a Jižní Evropě by Středozemní moře dramaticky stouplo a Černé i Kaspické moře by pohltily obrovské kusy pevniny. Balkánské pobřeží, Itálie i Španělsko by měly s mapou světa společného čím dál méně. Některé části Řecka a Chorvatska by přežily jen v podobě malých ostrovů. Celé pobřežní oblasti by navždy zmizely.

A nešlo by jen o území, celá situace by ohrozila pitnou vodu. Sůl by z moře postupně pronikala do sladkovodních zdrojů, a na některých místech by začal být problém nejen s bydlením, ale i s dostupností k obyčejné sklenici vody.

Amerika: Florida i New York pod hladinou

Není to zdaleka jen evropský problém. V Americe by se mapa měnila možná ještě dramatičtěji. Celá Florida by zmizela pod hladinou, stejně jako pobřeží Atlantiku, včetně New Yorku, Bostonu a Washingtonu. Mexický záliv by se spojil s vnitrozemím, Kalifornie by získala nové moře a města jako San Francisco by se změnila v ostrovy.

V Jižní Americe by se Amazonie a Paraguay proměnily v nové oceánské zálivy. Slavné pláže v Buenos Aires i Rio de Janeiru by existovaly už jen v historii.

Asie, Austrálie a nový svět

Pokud se přesuneme na východ, Asie by na tom byla nejhůř, domovy by ztratilo víc než 700 milionů lidí. Bangladéš, delta Mekongu, Šanghaj, Hongkong, prakticky celé východní pobřeží Číny i Indie by skončily pod hladinou. Indonésie, Filipíny a stovky menších ostrovů by jednoduše zmizely.

Austrálie by přišla o většinu svého obyvatelného pobřeží, vznikla by ale nová vnitrozemská moře. A aby toho nebylo málo, Tichomořské ostrovy, Maledivy a řada dalších exotických míst by skončily pod hladinou oceánu dřív, než byste stačili zabalit kufry.

Migrace, nové pandemie a katastrofy na denním pořádku

Zmizení pevniny by znamenalo stěhování stamilionů, možná miliard lidí. Vznikla by největší vlna migrace v dějinách, hranice by ztratily význam, státy i státní zřízení by padaly jeden za druhým. Evropa by byla pod tlakem ze všech stran. Krize, která by zasáhla ekonomiku, zdravotnictví i společnost, by byla bezprecedentní.

Není to ale jen voda, co by hrozila. Tání permafrostu a ledovců totiž znamená uvolnění starých virů a bakterií, které ležely tisíce let zamrzlé v půdě Sibiře, Arktidy nebo Grónska. S globálním oteplením roste riziko, že některé z těchto mikroorganismů, možná i dávno zapomenutých pandemií, se opět vrátí do našeho světa. Vědci už dnes nacházejí v arktickém ledu bakterie rezistentní na antibiotika nebo dávno zapomenuté viry.

Zkrácené dny by znamenaly zásadní změnu

Jedním z méně nápadných, ale fascinujících důsledků by byla i změna délky dne. Když se masa ledu přesune z pólů do oceánů, změní se rozložení hmoty na planetě a Země se roztočí rychleji. Dny by se mohly zkrátit až o dvacet sekund. V běžném životě by si toho asi nikdo nevšimli, tedy kromě programátorů a astronomů. Ale ve světě přesných časomír a globálních sítí i tohle by byl velký problém.

Podle vědců by úplné roztání ledu trvalo tisíce let, ale tento proces už začal. Důsledky, které dnes vidíme, jako je ubývání ledovců, stoupající hladiny moří, tání permafrostu, jsou jen začátek.