Pokud kouříte cigarety, máte nárok na další peníze od státu. Ročně až na 100 tisíc
Na první pohled to zní paradoxně. Kuřáci mohou ze systému čerpat vyšší částky než nekuřáci. Nejde ale o žádnou speciální podporu. Kuřáci s vážnými zdravotními následky mají nárok na nemocenské dávky, invalidní důchody či další sociální podporu. Ročně tak může jít až o desítky tisíc korun, které hradí stát, tedy veřejný systém.
Zdravotní komplikace způsobené kouřením a nadměrnou konzumací alkoholu zatěžují veřejné zdravotnictví výrazněji než většina jiných nemocí. Podle Státního zdravotního ústavu (2023) kouří v Česku kolem 20 % dospělých. Mezi časté následky patří kardiovaskulární onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a různé formy rakoviny.
Náklady se přelévají do systému
Z těchto diagnóz pak často vyplývá dlouhodobá pracovní neschopnost nebo uznání invalidního důchodu. Právě v těchto případech vstupuje na scénu stát. Každý nemocensky pojištěný občan má nárok na nemocenské dávky, a pokud zdravotní stav neumožňuje návrat do práce, i na invalidní důchod. Dle údajů ČSSZ z roku 2023 invalidní důchod 3. stupně činil ročně v průměru okolo 180 000 Kč. U nižších stupňů pak 120 000 Kč.

Zdravotní pojištění to vše pokryje
I když může mít kuřák vyšší nároky na zdravotní péči, výše jeho pojistného je totožná jako u nekuřáka. Pojistné platí většinou zaměstnavatel nebo stát. Podle údajů VZP stát hradí zdravotní pojištění za více než polovinu populace, tedy i za část kuřáků v důchodu, nezaměstnané nebo studenty.
V praxi to znamená, že následky kouření jsou hrazeny z veřejného zdravotního systému. Podle dat ÚZIS a Českého statistického úřadu jsou náklady na zdravotní péči v souvislosti s kouřením a alkoholem dlouhodobě stabilní, ale vysoké. Podle aktuálních odhadů přesahují společenské náklady na tabák a alkohol 150 miliard Kč ročně.
Co všechno kuřák může čerpat
Například při vážných zdravotních problémech má člověk nárok na:
- nemocenské dávky – zpravidla od 15. dne pracovní neschopnosti,
- invalidní důchod – pokud jde o dlouhodobé omezení schopnosti pracovat,
- příspěvky na péči – pokud člověk nezvládá základní denní úkony,
- bezplatnou zdravotní péči – včetně specializovaných vyšetření, hospitalizací a léčby,
- podpory v hmotné nouzi – pokud kvůli nemoci nemůže pracovat a nemá dostatečné příjmy.
Roční součet všech těchto podpor (včetně nákladů na léčbu) může v některých případech skutečně přesáhnout 100 tisíc korun. Neznamená to ale, že by stát odměňoval kuřáky. Spíše se jedná o kompenzaci jejich zhoršeného zdravotního stavu.
Kde stát přichází o peníze
Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti tvoří největší zátěž zdravotní péče, pracovní neschopnost a invalidita. Systém sice získává část financí zpět ze spotřební daně na tabák, ale náklady tuto částku převyšují. Podle aktuálních vládních dat přesahují společenské náklady na tabák a alkohol 150 miliard korun ročně.

Tento nepoměr se stává argumentem pro zpřísnění regulací, zvyšování spotřební daně a rozšíření preventivních programů. Jak uvádí zpráva vlády ČR o alkoholu (2023), nejvíce zatěžují systém kombinace rizikového pití a kouření, a to nejen z hlediska nemocí, ale i ekonomické výkonnosti obyvatel.
Prevence místo následků
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že investice do prevence by mohly výrazně snížit budoucí náklady. Mezi efektivní nástroje patří například veřejné kampaně, přísnější regulace reklamy nebo lepší dostupnost léčby závislostí.
Na druhé straně je třeba zdůraznit, že zdravotní a sociální systém je postaven tak, aby pomáhal všem občanům bez rozdílu. Tedy i těm, jejichž zdravotní stav je důsledkem životního stylu. A to je důvod, proč může kuřák čerpat ročně i desítky tisíc korun z veřejných prostředků. Ne jako odměnu, ale jako důsledek svého stavu.