Kdyby se to nestalo v SSSR, nevěřili byste. Kosmonauta Krikaljova soudruzi zapomněli ve vesmíru. Připomínal se několikrát, ale marně

Měla to být rutinní mise. Plánovaný pětiměsíční pobyt ve vesmíru se ale nakonec protáhl téměř na rok. Zatímco se třiatřicetiletý Sergej Krikaljov nacházel v kosmu, v zemi, která ho vyslala, docházelo ke státnímu převratu. V důsledku dramatických událostí se na kosmonauta poněkud zapomnělo. Krikaljov se tak nedobrovolně stal rekordmanem v počtu strávených dnů mimo Zemi a zároveň posledním občanem Sovětského svazu.

Sergej Krikaljov, rodák z Leningradu (dnešního Petrohradu), byl zkušeným pilotem a členem sovětského národního akrobatického týmu. V roce 1981 získal titul inženýra na Leningradském mechanickém institutu a následně nastoupil do NPO Eněrgija, sovětské průmyslové organizace odpovědné za pilotované kosmické lety. Jeho kariéra kosmonauta začala v roce 1985, kdy byl vybrán do výcvikového programu.

Mezi roky 1988 a 2005 absolvoval šest kosmických letů o celkové délce 803 dní. Během nich osmkrát vstoupil do vesmíru.

Osudný let

V květnu 1991 byl Krikaljov vyslán na svou druhou misi na vesmírnou stanici Mir. Spolu s ním letěli na palubě Sojuzu TM-12 sovětský vědec Anatolij Arcebarskij a britská vědkyně Helen Sharman. Mise byla původně plánována na pět měsíců, ale politické události na Zemi měly zásadně změnit její průběh.

Zatímco Krikaljov plnil své povinnosti na oběžné dráze, Sovětský svaz se začal rozpadat. V létě 1991 začaly mnohé sovětské republiky usilovat o nezávislost, včetně Kazachstánu, kde se nacházel kosmodrom Bajkonur, místo, odkud Krikaljov odstartoval.

Sharman pobyla ve vesmíru jen několik dní a Arcebarskij byl později nahrazen jiným kosmonautem, nahradit Krikaljova v plánu soudruhů už ale nebylo.

Rozpad Sovětského svazu

V prosinci 1991 Michail Gorbačov rezignoval a Sovětský svaz se oficiálně rozpadl. Krikaljov se v té době nacházel ve výšce 350 kilometrů nad Zemí. Z vlasti se k němu dostávaly jen kusé informace.

„Trvalo to, nějaké zprávy jsme dostávali, ale nebylo to všechno najednou. Já jsem pokračoval ve své práci. Spíš jsem měl obavy o ty, kteří zůstali na Zemi, o naše rodiny a přátele. Nám nahoře ale nic nechybělo,“ vypověděl po letech, jak vnímal rozpad své domoviny.

Právě kvůli politickému převratu byl Krikaljov nucen zůstat na stanici Mir mnohem déle, než bylo původně zamýšleno. Důvodem byly především finanční problémy nově vzniklého Ruska, které se potýkalo s hyperinflací. Stát byl nucen prodávat lety na vesmírnou stanici západním zemím. Existovaly dokonce úvahy o prodeji celé stanice Mir.

Nebezpečí v kosmické izolaci

Během svého prodlouženého pobytu ve vesmíru čelil Krikaljov náročným výzvám. S každým dalším dnem se zvyšovalo riziko vážných zdravotních komplikací včetně svalové atrofie, nemoci z ozáření, oslabeného imunitního systému či špatného krevního oběhu. Přidejte si k tomu stísněné prostory, hluk strojů a všudypřítomný zápach.

Marně se Krikaljov připomínal vedení a žadonil, aby mu umožnili návrat domů. Mise se protahovala do nekonečna a zdálo se, že na něho všichni soudruzi zapomněli. Navázal také spojení s několika radioamatéry včetně Margaret Iaquinto. Stalo se tak poprvé v historii, kdy radioamatéři navázali spojení s orbitální vesmírnou stanicí.

Návrat na Zemi

Po 311 dnech se Krikaljov konečně vrátil na Zemi 25. března 1992. Zapomenutý kosmonaut se před zraky novinářů objevil bledý, vysláblý a zpocený, ale zato šťastný, že je už konečně doma. Jen tedy v jiné zemi, než ze které odlétal, jako poslední občan Sovětského svazu.

„Na jednu stranu jsem cítil uspokojení, že jsem odvedl dobře svou práci. Druhým pocitem byla úleva, protože minulé měsíce pro mě představovaly obří odpovědnost,“ nechal se slyšet v roce 2015.