Hvězda smrti se řítí k naší sluneční soustavě. Nechává za sebou jen chaos, zkázu a nicotu

Katastrofy vesmírného rozměru jsou většinou doménou sci-fi filmů nebo vzdálených galaktických dějin. Jenže kosmos funguje podle svých vlastních pravidel a čas od času připomene, že i naše sluneční soustava není zcela v bezpečí před vesmírnými jevy, které ji mohou zásadně ovlivnit. Jednou z těchto událostí je blížící se průlet hvězdy Gliese 710, která zamíří přímo do našeho kosmického sousedství. Podle astronomických výpočtů půjde o nejbližší průlet cizí hvězdy kolem Slunce, jaký můžeme v dohledné budoucnosti očekávat.

Gliese 710, hvězda označovaná někdy jako „hvězda smrti“, je oranžový trpaslík o hmotnosti zhruba poloviny našeho Slunce. V současnosti se nachází asi 63 světelných let od Země, což je v měřítku vesmíru stále poměrně malá vzdálenost. Podstatné ale je, že Gliese 710 směřuje téměř přímo k našemu slunečnímu systému.

Průlet Gliese 710: Jak blízko nás mine

Nejnovější výpočty založené na přesných měřeních družice Gaia, která mapuje pohyby hvězd v Mléčné dráze, ukazují, že tato hvězda prolítne kolem Slunce v době asi za 1,29 milionu let. Přiblíží se na vzdálenost pouhých 0,07 světelného roku, což je přibližně 4 000krát dál než je Země od Slunce, ale pouze stokrát dále než obíhá Pluto. V kontextu mezihvězdných vzdáleností jde o skutečně těsný průlet.

Tento blízký průlet však neznamená, že by Gliese 710 sama ohrozila Zemi nebo jiné planety v naší soustavě. Hmotnost hvězdy sice není zanedbatelná, přesto její gravitační působení na samotné planety nebude dostatečně silné na to, aby narušilo jejich oběžné dráhy. Skutečné nebezpečí, nebo spíše význam tohoto setkání, spočívá někde jinde.

Oortův oblak pod tlakem: Kometární sprcha na obzoru

Největší dopad průletu Gliese 710 pocítí Oortův oblak – hypotetická obří sféra složená převážně z ledu a kometárních jader, která obklopuje naši sluneční soustavu ve vzdálenosti až jednoho světelného roku od Slunce. Právě zde se nachází ohromná rezerva těles, z nichž některá se čas od času vydávají směrem ke Slunci a mohou se stát kometami pozorovatelnými ze Země. Vlivem průletu hvězdy jako je Gliese 710 dojde k tomu, že její gravitace výrazně naruší stabilitu Oortova oblaku. Statisticky by mohlo dojít k tomu, že asi 0,1 % těchto ledových jader bude vyhozeno do mezihvězdného prostoru a kolem 0,01 % těles bude naopak nasměrováno do vnitřních částí sluneční soustavy.

Z toho plyne, že během několika milionů let po průletu Gliese 710 bychom mohli pozorovat nezvykle vysoký počet nových komet, které by směřovaly k planetám včetně Země. Podle odhadů by mohlo jít zhruba o deset dlouhoperiodických komet ročně po dobu až tří až čtyř milionů let. Pro astronomy by šlo o jedinečnou příležitost sledovat tyto nové příchozí, na druhou stranu nelze zcela vyloučit, že některá z těchto komet by mohla ohrozit i Zemi. Přesto zůstává pravděpodobnost zásahu naší planety velmi nízká. Většina komet buď sluneční soustavu opustí, nebo bude zničena slunečním žárem dříve, než se vůbec přiblíží k planetám.

Gliese 710 jako nejjasnější hvězda na obloze

V době, kdy Gliese 710 dorazí do našeho sousedství, dojde k dalšímu zajímavému jevu. Tato hvězda se stane nejjasnějším objektem na nočním nebi, její jasnost bude dosahovat až -2,7 magnitudy, což lze přirovnat k nejjasnější podobě planety Mars. Zatímco dnes o její existenci ví jen odborníci, v době průletu ji bude možné pozorovat pouhým okem, a to výrazněji než kteroukoliv současnou hvězdu. Pro astronomy a pozorovatele noční oblohy půjde jistě o výjimečný úkaz.

Proč je průlet Gliese 710 pro vědce tak zajímavý

Vědecký význam tohoto setkání je obrovský. Astronomové budou moci na základě přesných měření a simulací sledovat, jak blízký průlet hvězdy ovlivní dynamiku těles v Oortově oblaku a jak se změní počty komet přilétajících do vnitřních částí sluneční soustavy. Takové informace pomáhají lépe pochopit i dávné události, například co mohlo předcházet slavnému vymírání dinosaurů před 66 miliony let. Modely ukazují, že i relativně malé hvězdy mají potenciál spustit řetěz událostí s dopadem na vývoj života na Zemi.

Připomínka kosmické nejistoty

Přestože Gliese 710 nese přezdívku „hvězda smrti“, její průlet v našem kosmickém měřítku rozhodně není důvodem k obavám. Zemi nečeká vymazání z vesmírné mapy, přímé ohrožení života nenastane a pravděpodobnost srážky s kometou je pouze velmi nízkou možností, kterou není třeba dramatizovat. Z hlediska vědy však jde o unikátní příležitost sledovat v přímém přenosu, jaký vliv má průlet hvězdy v blízkosti sluneční soustavy na celý její dynamický systém. Takové události jsou vzácné, ale zároveň patří k přirozenému koloběhu v naší galaxii.

Gliese 710 nám tak připomíná, že i když se zdá být vesmír kolem nás neměnný, je plný překvapení a proměnlivých dějů, které utvářejí nejen náš svět, ale i celý sluneční systém. Přestože jde o událost, která se odehraje až za více než milion let, už dnes můžeme s pomocí moderní astronomie sledovat její přípravy a dopady.