Čas o 1 hodinu posuneme znovu už v dubnu. Do kalendáře si zapište tento den

Češi o víkendu prožili posun času. Pokud jsou ale právě na cestách, může se stát, že tuto drobnou nepříjemnost budou během pár dní podstupovat znovu. Česko totiž není jediným místem na světě, kde se letní a zimní čas střídají.

Pokud se v nejbližších dnech chystáte do Austrálie, připravte se na to, že se můžete potkat se změnou času. V Česku jsme ji zaznamenali během uplynulého víkendu, a to konkrétně ze soboty na neděli. Aktuálně tak platí letní čas, což znamená, že během přelomové noci jsme se bohužel vyspali o hodinu méně. 

Cestovatelé ale mají šanci onu ukradenou hodinu nyní symbolicky získat zpátky. V části regionů Austrálie totiž již následující víkend dojde k přechodu z letního času na zimní. Tento posun je zaveden pouze v některých australských státech a nejčastěji se mu říká buď „Summer Time“ (letní čas), nebo „Daylight Saving Time“ (čas šetřící světlo). Jestliže se tak budete během následujícího víkendu v této oblasti pohybovat, pocítíte to sami. 

Týká se to států Jižní Austrálie, Nového Jižního Walesu, Tasmánie, Viktorie a Teritoria hlavního města. NNaopak se změna času vyhne Západní Austrálii, Queenslandu a Severnímu teritoriu. Na letní čas se zde přechází během první neděle v dubnu, naopak na  čas zimní Australané přejdou první neděli v říjnu. 

O změně času se uvažovalo již v historii

Někomu změna času nevadí, někdo ji nenávidí. Přestože se názory různí, jen málokdo ví, kde se vlastně tento jev vzal a z jakého důvodu. Abychom si to ujasnili, budeme se muset vrátit hlouběji do historie. 

První zmínka o něčem, co se podobá dnešnímu střídání zimního a letního času, pochází již z roku 1784, a to z dopisu Benjamina Franklina. Ten ale svou poznámku myslel ironicky, když konstatoval, že by lidé měli vstávat a chodit spát dříve, aby lépe využili čas denního světla. 

V roce 1907 se ovšem objevil podobný návrh, který byl již míněný zcela seriózně. Londýnský stavitel William Willett o tomto ožehavém tématu dokonce napsal celý esej s názvem „Plýtvání denního světla“. 

Pojetí změny času se v průběhu let měnilo

Trvalo však dalších devět let, než se skutečně podařilo tuto myšlenku prosadit. První změna na letní čas tak proběhla po první světové válce, a to konkrétně dne 14. dubna 1916. Prvním státem, který se k tomu odhodlal, bylo Švédsko, postupně se přidávaly státy další. V Československu k tomu došlo v roce 1918. 

V průběhu let ale docházelo v tomto systému k různým změnám. Například za dob Protektorátu se chtěl nacistický vůdce Adolf Hitler odlišit od zbytku světa, a tak zavedl svůj vlastní letní čas, který trval po dobu deseti měsíců. 

Po druhé světové válce v Československu kromě letního času a centrálního času (který dnes označujeme jako zimní) existoval ještě zimní čas, ke změně tak došlo dvakrát ročně. Jedná se o světový unikát a po roce se od této změny opět upustilo. 

Změna času není celosvětově platný fenomén

Praxi změn času dodržuje poměrně velké množství států, ačkoliv mnoho jich od tohoto zvyku již upustilo. Stejně jako Češi k tomu přistupují ostatní členské státy Evropské unie, dále pak Norsko nebo Švýcarsko. Naopak Island se rozhodl čas nestřídat. 

Podobně jako my to má také Severní Amerika a část Austrálie. Naopak většina asijských států, Jižní Amerika a velká většina Afriky letní a zimní čas nezavádí.