Nečekaný obrat s benzinovými a naftovými vozy. EU přijímá těžké rozhodnutí

Evropská unie v roce 2023 schválila přelomové nařízení, které mělo od roku 2035 zakázat prodej nových vozidel se spalovacími motory. Toto rozhodnutí bylo součástí ambiciózního plánu na snižování emisí CO2 v rámci tzv. Zelené dohody. Ovšem od té doby se situace dramaticky změnila a v posledních měsících začínají přibývat hlasy, které volají po přehodnocení tohoto rozhodnutí.

Po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 se politické složení posunulo výrazně doprava, což přineslo změny ve vnímání budoucnosti automobilového průmyslu. Největší strana v Evropském parlamentu, Evropská lidová strana (EPP), která obsadila 188 křesel z celkových 720, začala otevřeně hovořit o nutnosti přehodnotit plány na ukončení prodeje vozidel se spalovacími motory. EPP nyní navrhuje, aby se po roce 2035 mohly prodávat nová auta na syntetická paliva s nulovými emisemi. Tento návrh by umožnil výrobcům automobilů pokračovat ve vývoji spalovacích motorů, pokud budou používány ekologická paliva.

Tento názor podpořil i německý automobilový gigant BMW, jehož šéf Oliver Zipse na mezinárodním autosalonu v Paříži v říjnu 2024 uvedl, že je potřeba „technologická neutralita“ a že jednostranný tlak na elektromobily může vést k negativním důsledkům, jako je ztráta pracovních míst a vyšší závislost na Číně, která dominuje v oblasti dodávek baterií pro elektromobily.

Přehodnocení zákazu

Evropská komise původně plánovala provést revizi zákazu prodeje spalovacích motorů až v roce 2026, ale vzhledem k rostoucím obavám se nyní diskutuje o možnosti urychlení tohoto procesu. Některé země, včetně Itálie, již otevřeně žádají o posunutí této revize na rok 2025. Podle italského ministra průmyslu Adolfa Ursa se evropský automobilový průmysl nachází v hluboké krizi a je nezbytné přijmout rychlá opatření, aby se zabránilo masovým ztrátám pracovních míst.

Podle Ursa by zákaz spalovacích motorů způsobil kolaps evropského automobilového trhu a zvýšil by závislost Evropy na čínských technologiích. To je argument, který zaznívá i z Německa, kde šéf Mercedesu Ola Källenius potvrdil, že automobilka investuje do modernizace spalovacích motorů více než kdy dříve, aby byly připraveny na emisní normu Euro 7 a zůstaly konkurenceschopné i po roce 2035.

Ekonomický a technologický tlak

Proti zrušení zákazu se však staví některé ekologické organizace i část politického spektra. Argumentují, že Evropa by měla pokračovat v transformaci směrem k elektromobilitě, a to bez kompromisů. Zástupci ekologických organizací zdůrazňují, že klimatická změna je neodkladnou výzvou a že jakékoli oddálení plánu na snížení emisí by mohlo mít vážné dopady na životní prostředí.

Firmy jako Volvo, Tesla nebo IKEA naopak podporují původní plán EU a tvrdí, že přechod na elektromobily je nejen nezbytný pro snížení emisí, ale i příležitostí pro evropský průmysl, jak se stát globálním lídrem v oblasti čistých technologií.

Co nás čeká?

Ačkoliv se stále vedou intenzivní debaty, zda by měl být zákaz spalovacích motorů zrušen, zmírněn nebo ponechán v platnosti, je jasné, že příští měsíce budou klíčové pro budoucnost evropského automobilového průmyslu. Jak uvedl ministr Urso: „Průmyslová politika a environmentální politika se musejí sladit. Souhlasíme s přechodem na elektromobily, pokud to bude udržitelné.“

Evropská unie stojí před těžkým rozhodnutím, které bude mít dlouhodobé důsledky nejen pro automobilky, ale i pro miliony zaměstnanců a zákazníků po celém kontinentu. Je otázkou, zda se podaří najít kompromis, který by uspokojil všechny strany – od ekologů přes automobilový průmysl až po spotřebitele.

Současná situace okolo zákazu spalovacích motorů v Evropě je nejasná. Ačkoliv se zdá, že zákaz prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035 by mohl být přehodnocen, politické a ekonomické tlaky z obou stran činí toto rozhodnutí nesmírně složitým. Evropští politici a výrobci automobilů budou muset v nadcházejících měsících najít způsob, jak dosáhnout udržitelné budoucnosti, aniž by způsobili další hospodářskou krizi.