Známky dvou plynů v oblacích Venuše by mohly naznačovat život, říkají vědci
Planeta Venuše se řadí mezi nejnepřátelštější místa ve sluneční soustavě. Je dostatečně horká na to, aby roztavila kov a je pokrytá toxickou drtivou atmosférou. Astronomové však oznámili detekci dvou plynů, které by mohly ukazovat na přítomnost forem života, které se skrývají v mracích na Venuši. Samostatné týmy našly důkazy o fosfinu a čpavku, potenciálních biomarkerech na této planetě, jejíž povrch dosahuje 450 °C.
Nálezy prezentované ve středu na národním astronomickém setkání v Hullu posilují důkazy o štiplavém plynu, fosfinu, o jehož přítomnosti na Venuši se zuřivě vedou spory. Samostatný tým odhalil předběžnou detekci čpavku, který je na Zemi primárně produkován biologickou činností a průmyslovými procesy a jehož přítomnost na Venuši podle vědců nelze snadno vysvětlit známými atmosférickými nebo geologickými jevy. Takzvané biosignaturní plyny nejsou kouřící pistolí pro mimozemský život. Pozorování však zesílí zájem o Venuši a zvýší možnost, že se život objevil a dokonce vzkvétal v mírnější minulosti planety a přetrvával dodnes v kapsách atmosféry, píše deník The Guardian.
Život na Venuši
„Mohlo by se stát, že kdyby Venuše v minulosti procházela teplou, vlhkou fází, pak by se po nástupu nekontrolovaného globálního oteplování život vyvinul tak, aby přežil v jediném výklenku, který mu zbyl, a to v oblacích.“ řekl doktor Dave Clements, čtenář na setkání astrofyziky na Imperial College v Londýně.
Povrch Venuše dosahuje asi 450 °C. Je proto dostatečně horký, aby roztavil olovo a zinek. Atmosférický tlak je 90 krát vyšší než na povrchu Země a jsou zde oblaka kyseliny sírové. Okolo 31 km nad jejím povrchem se teplota a tlak blíží podmínkám na Zemi, což je potenciálně téměř vhodné pro přežití mikrobů. Na Zemi produkují plynný fosfin mikroby v prostředích s nedostatkem kyslíku, jako jsou jezevčí vnitřnosti a výkaly tučňáků. Jiné zdroje, jako je vulkanická činnost, bývají tak neefektivní, že na kamenných planetách je plyn považován za ukazatel života.
Po vysoce sledovaném tvrzení o detekci fosfinu na Venuši v roce 2020 následovala kontroverze poté, co následná pozorování nedokázala tento nález zopakovat. Poslední pozorování Clementse a jeho kolegů pomocí teleskopu Jamese Clerka Maxwella (JCMT) se sídlem na Havaji se zaměřilo na vyřešení sporu. Sledováním fosfinového podpisu v průběhu času byli schopni posílit důkazy o přítomnosti plynu a zjistili, že jeho detekce vypadala jako sled planetárního cyklu den-noc. „Naše zjištění naznačují, že když je atmosféra zalita slunečním světlem, fosfin je zničen,“ zmínil se Clements. „Můžeme říci jen to, že tam je fosfin. Nevíme, co to vyrábí. Možná je to chemie, které nerozumíme, nebo možná život.“ dodal.
Chce to více důkazů
Ve druhé přednášce představila profesorka Jane Greavesová, astronomka z Cardiffské univerzity, předběžná pozorování z dalekohledu Green Bank, která ukazují na amoniak, který na Zemi vzniká buď průmyslovými procesy, nebo bakteriemi přeměňujícími dusík. „I kdybychom potvrdili oba tyto nálezy, není to důkaz, že jsme tyto magické mikroby našli a dnes tam žijí.“ vysvětluje Greaves.
Profesor Nikku Madhusudhan, astrofyzik z University of Cambridge, vysvětluje, že obecný důkaz biologického podpisu vyžaduje, aby byl signál robustní a molekuly byly přesvědčivě spojeny se životem. „Pokud jde o Venuši, jsou to otevřené otázky,“ řekl. „Pokud skutečně potvrzují fosfin a amoniak robustně, zvyšuje to šance na biologický původ. Další přirozenou věcí bude, že se na to noví lidé podívají a poskytnou podporu nebo protiargumenty. Příběh vyřeší více dat,“ informuje a dodává: „To vše je důvodem k optimismu. Pokud mohou prokázat, že signály existují, je to pro ně dobré.“
Dr. Robert Massey, zástupce výkonného ředitele Royal Astronomical Society, řekl: „Jsou to velmi vzrušující zjištění, ale je třeba zdůraznit, že výsledky jsou pouze předběžné a je zapotřebí další práce, abychom se dozvěděli více o přítomnosti těchto dvou potenciálních biomarkerů ve Venušiných mracích. Přesto je fascinující se domnívat, že by tyto detekce mohly poukazovat buď na možné známky života, nebo na nějaké neznámé chemické procesy. Bude zajímavé sledovat, co další vyšetřování odhalí v nadcházejících měsících a letech.“
Zdroj: The Guardian