Webbův teleskop byl dnes konečně vynesen do vesmíru. Sledujte fascinující záběry NASA

Sledujte zpětně záznam příprav před startem a také samotný okamžik startu rakety Ariane 5, která 25. 12. 2021 ve 13.20 vynesla do vesmíru Webbův teleskop. Po několika odložených startech se lidstvo dočkalo přelomového okamžiku v oblasti vesmírného výzkumu. O významné události informuje na svém serveru samotná NASA.

Dnes ráno startovací tým ve Francouzské Guyaně a v Baltimoru v USA potvrdili, že Webbův teleskop i nosná raketa jsou v konečné startovací konfiguraci.

Poté, co byly ukončeny veškeré interní kontroly, spustilo se odpočítávání, které nekompromisně ukusovalo z času, který zbýval do zážehu motorů. Raketa Ariane 5 automaticky odstartovala v předem určený čas. Pokud by počítače zjistily jakýkoli problém, proces startu by byl přerušen. Vše ale proběhlo bez potíží a start rakety s mimořádně vzácným nákladem se uskutečnil přesně ve 13.20 našeho času. Během startu se zapálily dva posilovače na tuhá paliva a spolu s motory hlavního stupně vynesly raketu Ariane 5 ze startovací rampy. Tento okamžik se zapíše hodně hluboko do historie vesmírných výzkumů.

Připomeňme si krátce, co vlastně je vesmírný teleskop Jamese Webba (někdy nazývaný JWST nebo Webb) a v čem spočívá jeho výjimečnost. Jde o infračervený dalekohled, který disponuje obřím zrcadlem o průměru šesti a půl metru a také obrovským ochranným štítem velkým dvacet jedna krát čtrnáct metrů. Štít bude ochraňovat veškeré technologie před teplem slunečního záření. Tato pozoruhodná technologie bude dopodrobna zkoumat všechny fáze vesmírné historie – naší sluneční soustavou počínaje a nejvzdálenější pozorovatelnou galaxií v počátcích kosmu konče. Prostě a jednoduše, teleskop by měl nahlédnout do časů před třinácti a půl miliardou let, kdy se formovaly první hvězdy a galaxie.

Teleskop se bude pohybovat jeden a půl milionu kilometru od naší Země. Jen pro zajímavost, Měsíc je Zemi vzdálen pouhou pětinu této vzdálenosti. Pohybovat se bude ve druhém Lagrangeově bodu. V tomto prostoru se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce, a právě díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu a zároveň bude schopen se držet ve stínu Země a chránit se tak před slunečním zářením.

Ještě než v letních měsících příštího roku zahájí svoji činnost, musí se rozložit do své plné velikosti. Start a dosažení místa činnosti je tedy nepatrnou a zdánlivě nejméně složitou částí celého procesu. Celý tým čeká tedy ještě hodně práce. Zajímavostí je, že systém teleskopu obsahuje funkci, která dokáže zatřást s částí konstrukce, pokud by se náhodou něco „zaseklo“. Vzdálenost Webbova teleskopu od Země je totiž tak veliká, že se k němu žádný „opravář“ nebude schopen dostat.

Webbův teleskop je dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled v celé dlouhé historii vesmírných výzkumů. Podle informací NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času, ale vědci jej budou využívat také k výzkumu současného vesmíru. Mise výjimečného zařízení je zatím naplánována na pět let. O tom, zda bude teleskop pracovat déle, může rozhodnout také množství paliva, které je nutné k pohybu a udržování se na konkrétní pozici.

Zdroj: nasa.gov