Vědci odhalili tajemný život ryb. Kapři jsou společenští, štiky asociální

Život ryb je tajemný. To proto, že donedávna bylo technicky nemožné je dlouhodobě pozorovat ve vodních biotopech. Vědcům nyní představili metody, které kombinují technologie sledování s vysokým rozlišením s analýzami velkých objemů dat pro zkoumání pohybu ryb a dalších živočichů. A přišli s velmi zajímavými výsledky.

Svůj výzkum zaměřili na chování ryb, aby zlepšili řízení a ochranu rybích populací. Jeho unikátnost spočívala v tom, že živočichy sledovala v pro ně přirozeném prostředí a podmínkách. Mohla tak přesněji odpovědět na otázku, co přesně ryby celý den dělají, jak a s kým komunikují, jak různí jedinci reagují na hrozby a nové situace.

Například analýza chování kapří populace ukázala, že rádi plavou ve skupinách a zejména v létě vytváří sociální sítě, v nichž jednotliví jedinci chodí hledat potravu s velmi specifickými soukmenovci – přáteli. Naproti tomu u poměrně izolovaných štik žádné takové užší vazby zjištěny nebyly. Není divu, kanibalismus je mezi nimi velmi rozšířený.

Ukázalo se také, že každý jedinec má svou osobnost. Rysy jako plachost nebo nebojácnost se projevují už u velmi mladých ryb. Behaviorální znaky pak úzce souvisí s rychlostí jejich růstu, životním stylem a výživou.

Mnoho ryb se také během svého života dostane do kontaktu s rybářským háčkem. Na základě těchto zkušeností se učí v budoucnu se jim vyhýbat, tento jev byl označen jako ,,syndrom plachosti“. Obzvlášť rychle se učí kapři, píše server Alpha Galileo.

Ke sledování nebyla použita GPS, ale akustická telemetrie. Při ní vysílač v rybách vysílá zvukové vlny, které zaznamenává velmi hustá síť podvodních přijímacích stanic. Díky tomu bylo možné vypočítat mimořádně přesnou polohu ryb v daném čase, a to takřka bez zpoždění. A protože vysílače jsou dnes velmi malé, metodu lze aplikovat i u ryb, které měří pouhých 10 centimetrů.

Zdroj: alphagalileo.org