V ZOO ve Švýcarsku se narodilo albínské želví mládě. Je první na světě narozené v zajetí
Mimořádně vzácné mládě želvy galapážské se narodilo jako albín. Má červené oči a pokožku i krunýř bez pigmentu, což je způsobené vzácnou genetickou poruchou. Ošetřovatelé zoo říkají, že šance, že se vylíhne želva-albín je 1 ku 100 000.
Podle webu LiveScience je bílé mládě jedno ze dvou, které se narodilo obří galapážské želvě v zoologické zahradě v Servionu ve Švýcarsku. 100 kilogramů vážící samice snesla několik vajíček 11. února a albínské mládě se vylíhlo 1. května. Jeho tmavý sourozenec potom 5. května. Každé želví mládě vážilo při narození pouhých 50 gramů a zpočátku je ošetřovatelé chovali v inkubátorech, než je v červnu vypustili ke své matce do výběhu.
„Je to poprvé na světě, co se albínská želva galapážská narodila a byla chována v zajetí. Ani ve volné přírodě nejsou žádné zdokumentované případy,“ dodali zaměstnanci ZOO. Narození bílé želvy by mohlo být až pětkrát vzácnější než narození člověka albína, což je asi 1 z 20 000 lidí, podle Národní organizace pro albinismus a hypopigmentaci, neziskové organizace, která poskytuje informace o albinismu lidí v USA a Kanadě.
Albíni nejsou schopni produkovat kožní pigment známý jako melanin, který dává barvu kůži, vlasům, očím nebo peří, a v tomto případě krunýři. Albíni mívají červené oči, ale je to proto, že jejich oči nemají žádný pigment, takže mají stejnou barvu jako krevní cévy.
Albinismus je genetická porucha tvorby barviva, melaninu, a přenáší se z rodičů na potomky. Je to však recesivní vlastnost, takže oba rodiče potřebují tuto poruchu mít a předat kopii genu svému potomkovi. Protože rodiče mají obvykle pouze jednu kopii albínského genu (pokud nejsou sami albíni), málokdy se albinismus u potomstva projeví.
Není však jasné, jak dlouho může albínské mládě žít. Galapážské obří želvy jsou největší želvy na naší planetě a ve volné přírodě se dožívají i více než 100 let. Albinismus však může způsobit, že zvířata jsou náchylnější k poškození slunečním ultrafialovým zářením a mívají častější zdravotní problémy, jako třeba zhoršené vidění a sluch.
Pro dravce jsou více viditelná, takže často nepřežijí příliš dlouho a umírají dříve, než stačí své geny předat. Proto je tento stav tak vzácný. Ale pokud je o takové mimořádné zvíře náležitě pečováno, může prožít relativně dlouhý a zdravý život. A mnoho návštěvníků ZOO se jistě už těší, až tuto raritu uvidí na vlastní oči.
Zdroj: livescience.com, tropiquarium.ch
