Tato solární stanice ve tvaru motýla by jednou mohla zásobovat elektřinou lidi na Zemi z vesmíru. Nyní je ale priorita dodávat elektřinu na Měsíc pro lunární mise
Představte si, že by vaše domácnost využívala sluneční energii přenášenou z vesmíru. Ačkoli se to v blízké budoucnosti nemusí stát, tento koncept má potenciál pro realizaci v budoucnosti.
Solárním elektrárnám ve vesmíru se v posledních letech věnuje větší pozornost než kdykoli předtím. Vědci se předhánějí v testování, zda tato technologie dokáže zachycovat sluneční energii a vysílat na Zemi čistou elektřinu. Solární panely umístěné ve vesmíru mají schopnost nepřetržitě zachycovat neomezené množství slunečního světla bez omezení plynoucích ze zapadajícího slunce. Tato vlastnost z nich činí výjimečný a udržitelný zdroj energie. Odborníci se nyní zabývají otázkou, zda by vesmírná solární energie mohla poskytovat elektřinu budoucím obyvatelům Měsíce.
Evropská kosmická agentura (ESA) spolu se švýcarskou společností Astrostrom navrhla nový koncepční projekt nazvaný Greater Earth Lunar Power Station (GE⊕-LPS). Nový projekt je součástí kampaně ESA Open Space Innovation Platform na téma „Čistá energie – nové nápady pro solární energii z vesmíru“.
Podle sdělení ESA bude mít tato elektrárna ve tvaru motýla s největší pravděpodobností „solární panely ve tvaru písmene V s integrovanými anténami, rozmístěné v konfiguraci šroubovice, která se táhne od konce ke konci na více než kilometr čtvereční“.
Teoreticky může tato stanice dodávat „megawatty mikrovlnné energie“ do přijímačů solárních panelů na povrchu Měsíce. Studie předpokládá, že tato koncepce by mohla trvale dodávat 23 megawattů elektrické energie pro provádění různých lunárních operací. To je nyní priorita.
Předkládaná koncepce navíc počítá s využitím snadno dostupných měsíčních zdrojů, aby se minimalizovaly náklady a eliminovala potřeba přepravy rozsáhlého souboru infrastruktury ze Země.
Tato lunární elektrárna by byla postavena z měsíčních zdrojů, jako je železo a síra získávané z povrchu Měsíce k výrobě pyritu pro solární články.
Družice pro solární energii by naopak představovaly praktičtější možnost rozmístění na geostacionární dráze Země, pokud by byly vypuštěny z Měsíce, na rozdíl od družic vypouštěných přímo z naší planety.
Dalším lákavým aspektem této myšlenky je, že by mohla umožnit budoucím lidským průzkumníkům žít v těchto stanicích.
Stanice by se nacházela ve vzdálenosti asi 61 350 km od povrchu Měsíce v Lagrangeově bodě mezi Zemí a Měsícem. Lagrangeovy body jsou specifická místa ve vesmíru, kde mají umístěné objekty tendenci udržovat stabilní a nehybnou přítomnost.
V této navrhované poloze by stanice sloužila jako spojovací článek mezi operacemi na Zemi a na Měsíci. Některé její moduly by měly umělé nastavení gravitace, aby simulovaly podmínky podobné pozemským pro zdraví budoucích astronautů.
Nicméně tato technologie je stále v plenkách a čeká ji ještě dlouhá cesta, než bude moci napájet více než miliardu domácností na planetě.
Zdroj: Evropská kosmická agentura