Skryté sítě hub, které pokrývají celý svět, budou brzy zmapovány

Dávno předtím, než vznikl internet, a dokonce i předtím, než vznikla města, existovaly houby – původní sociální síť, chcete-li. Vědci však nemají přesnou představu o tom, jak rozsáhlé jsou tyto sítě v Severní Americe nebo jinde ve světě. Nezisková organizace Society for the Protection of Underground Networks (SPUN) se poprvé ujala rozsáhlého projektu, jehož cílem je zmapovat globální síť hub, uvádí portál Popular Science.

Houby nejsou jen ojedinělé houby, které se prodírají zemí. Tvoří rozsáhlé podzemní sítě, které mohou mít rozlohu státního parku. Impozantní rozlehlost těchto sítí odpovídá jejich mnoha funkcím: Sítě hub pomáhají stromům komunikovat mezi sebou, např. při napadení hmyzem, slouží jako superdálnice živin a obohacují půdu, aby se dařilo dalším rostlinám.

Jedním ze způsobů, jak pomáhají udržovat půdu zdravou, je ukládání uhlíku, neboť každoročně absorbují nejméně 5 miliard tun uhlíku. Sítě hub jsou podceňovaným úložištěm uhlíku. Kořenové houby, tzv. ektomykorhizní houby, pomáhají stromům rychleji absorbovat uhlík.

Situaci však komplikují faktory, jako je znečištění, urbanizace a rozšiřování zemědělství, které mění a ničí ektomykorhizní lesy. SPUN tvrdí, že její komplexní mapa nabídne složité vizualizace toku živin v rámci sítí a pomůže určit místa, která mohou ukládat více uhlíku.

„Při ukládání uhlíku se strašně spoléháme na lesy,“ říká Michael Beug, emeritní profesor mykologie na Evergreen State College, který se na projektu SPUN nepodílí. Zdůrazňuje, jak jsou lesy a sítě hub provázané, protože jsou na sobě závislé. „Je to společný projekt, kde je zapotřebí obojího.“

Projekt SPUN financuje miliardář a finančník Jeremy Grantham darem ve výši 3,5 milionu dolarů. „Přímo pod našima nohama leží neocenitelný spojenec při zmírňování klimatických změn – rozsáhlé skryté sítě hub. Miliardy tun oxidu uhličitého ročně proudí z rostlin do houbových sítí. A přesto jsou tyto zásobárny uhlíku málo známé,“ uvádí Grantham v tiskové zprávě.

SPUN bude vycházet z 10 000 vzorků ze souboru dat GlobalFungi, databáze zahrnující výzkum hub z celého světa, a pomocí strojového učení bude předpovídat biodiverzitu houbových sítí v celosvětovém měřítku. Během 18 měsíců, počínaje dubnem 2022, shromáždí SPUN dalších 10 000 vzorků z celého světa, aby určil horká místa pro ukládání uhlíku. Mezi potenciální horká místa patří náhorní plošiny Patagonie, Negevská poušť a kanadská tundra.

Beuga těší, že se někdo snaží chránit houby, což následně ochrání lesy a celý svět. Doufá také, že tato komplexní mapa pomůže identifikovat mnoho neznámých hub – podle jeho odhadu bylo pojmenováno snad jen 10 % hub.

Zdroj: Popular Science (popsci.com)