Rusové a chemické zbraně. Sázejí na škodlivý lewisit, který se používal již v první světové válce

Rusové stále častěji používají chemické zbraně, informuje německý web Ukraine Nachrichten. Podle předběžných zjištění ruské síly používají k dělostřeleckému ostřelování látku zvanou lewisit. Jedná se o zpuchýřující otravný plyn, jak popisuje toxikologický rozbor na fóru univerzity v Hradci Králové. Mezi příznaky otravy plynem patří nevolnost, zvracení a ztráta vědomí.

Chemické zbraně jsou dědictvím, které Rusko zdědilo po SSSR. Sověti ve své vojenské doktríně počítali s možností jejího použití v útočných i obranných operacích. Tato doktrína zřejmě není cizí ani současnému Rusku, přestože země v roce 1997 ratifikovala Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (CWC).

Deklarovaný chemický arzenál státu byl založen na zbraních starší generace. Rusko oficiálně přiznalo, že vlastní přibližně 40 000 tun chemických zbraní. Mělo jít o 32,2 tuny plynných par – sarinu, somanu a VX – a 7700 tun luisitu, yperitu a jejich směsí. Právě edna ze směsí – lewisit, se v současnosti používá při dělostřeleckém ostřelování prováděném na Ukrajině. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vysvětluje, že lewisit byl vyroben v roce 1918 a měl být použit během první světové války. Jeho výroba však byla zahájena příliš pozdě a k tomu nedošlo.

Lewisit se používá výhradně jako chemická bojová látka. Nemá žádné lékařské ani jiné praktické využití. Podle CDC má podobný zápach jako muškáty a obsahuje vysoce jedovatý chemický prvek arsen. Pro bojové účely může být plyn rozptýlen leteckým postřikem nebo nesen raketami a bombami. Je účinný buď jako pára, aerosol nebo kapalina a za slunečného počasí zůstává na zemi 6-8 hodin.

Kontakt s touto látkou způsobuje puchýře, např. na kůži nebo v dýchacích cestách. Může také vést k výskytu zvracení a průjmu. Podle dostupných informací je smrtelná koncentrace pro člověka v případě inhalačních účinků luisinu 0,12 mg/l a v případě kontaktu kapaliny s kůží 35 mg/kg. Pro lewisit je k dispozici antidotum, ale rozhodující je načasování jeho podání. Mělo by být podáno co nejdříve po expozici této bojové chemické látce.

Zdroj: Ukraine Nachrichten; Toxicology