Rusku došly kalašnikovy. Mobilizovaní ruští vojáci dokonce dostávají starožitné zbraně z USA, které si kdysi oblíbil i slavný zločinec Al Capone

Na internetu se objevilo video, na kterém ruští vojáci vybalují nejnovější zásilku zbraní. Ta obsahuje nejen sovětské vybavení z období druhé světové války, ale dokonce i dary z USA dodané v rámci dohody Lend-Lease.

Je možné, že tyto zbraně dostanou jednotky zformované z obyvatel okupovaných území, protože jednotky domobrany Luhanské a Doněcké lidové republiky již byly někdy vybaveny zbraněmi z dob druhé světové války.

Obzvláště oblíbené tam byly pušky Mosin nebo samopaly Maxim a následující dodávka zahrnuje mimo jiné samopaly PPS-43/52, pušky SWT-40, SKS, samopaly RPD nebo dokonce americké samopaly Thompson M1.

Ty byly do Sovětskému svazu dodány v rámci dohody Lend-Lease během druhé světové války a po válce byly zabaleny do beden, kde ležely desítky let. Stojí za zmínku, že některé z těchto zásob byly prodány na civilním trhu, což je jediný důvod, proč bylo možné před několika lety koupit například legendární „Tommy Gun“ za relativně málo peněz. Nyní to vypadá, že se oblíbená zbraň amerických gangsterů dostala i k ruským brancům.

Zbraň Thompson M1 je značně zjednodušená verze slavného samopalu Thompson M1921, který zkonstruovala společnost Auto-Ordnance Corp. Původně se měl nový samopal dostat do výzbroje americké armády, ale konec první války tyto plány zhatil a práce na něm byly dokončeny až v roce 1919, jak píše web Britannica.

Výsledkem byl velmi složitý a výrobně nákladný samopal Thompson M1921 ráže .45 ACP (11,43×23 mm) s rychlostí střelby až 700-800 ran za minutu. Tato kombinace se velmi zalíbila americkým gangsterům, jako byl Al Capone, jehož muži ji použili mimo jiné při slavném masakru na svátek svatého Valentýna v roce 1929.

Naproti tomu varianta M1 vyráběná od roku 1942 zahrnovala snížení rychlosti střelby na 600 až 700 ran/min, což drasticky zjednodušilo konstrukci, ale zvýšilo zpětný ráz, odstranění chladicích žeber na hlavni nebo opuštění stavitelných mířidel.

Výsledkem těchto změn byla účinná, i když těžká zbraň (cca 4,5 kg), účinná na vzdálenosti pod 100 metrů. Dnes je pouhým reliktem pro sběratele, protože v podstatě každá karabina nabízí při této hmotnosti lepší výkon. Například v dnešní válce má větší smysl používat také letitou karabinu StG 44 o podobné hmotnosti, ale schopnou bojovat s cíli na vzdálenost větší než 300 m.

Otevřenou otázkou zůstává také zásobování municí, protože použití munice ze 40. let nebude optimálním řešením, zejména pokud byla tato munice nesprávně skladována. Na druhou stranu ruské továrny vyráběly tuto munici pro civilní trh, takže určitá zásoba nové munice by měla být k dispozici.

Zdroj: Britannica; Twitter