Rakety představují potenciální novou hrozbu pro ozonovou vrstvu
Kdysi poškozená ozonová vrstva Země je na cestě k úplné obnově, ale rychlý nárůst počtu startů do vesmíru by mohl zmařit desetiletí trvající pokrok, píše web Gizmodo.
Rychle rostoucí počet startů do vesmíru může podle rostoucího počtu vědeckých výzkumů představovat novou hrozbu pro kritickou ozónovou vrstvu Země. Naše ozonová vrstva je často označována za celosvětový úspěch v oblasti životního prostředí. Od roku 1987, kdy byl podepsán Montrealský protokol – mezinárodní smlouva na ochranu ozonové vrstvy – se země celého světa spojily, aby přestaly vyrábět a vypouštět chemické sloučeniny, které přispěly k dramatickému ztenčení ozonové vrstvy nad Antarktidou, napsala NASA Earth Observatory. I přes krátký pokles v roce 2010 poslední zpráva OSN, která byla zveřejněna v lednu, uvádí, že jsme na dobré cestě k úplné obnově ozonové vrstvy do roku 2066. Navíc jsme se na konci roku 2022 dozvěděli, že nebezpečná ozonová díra nad Antarktidou se konečně uzavřela, jak jsme psali zde.
Hodnocení OSN však obsahuje i varování: To, že směřujeme k obnově ozonové vrstvy, neznamená, že je to jisté. Mohou se objevit četná stará i nová nebezpečí, která mohou zhatit desetiletí globálního pokroku. Mezi tato potenciální nebezpečí pro ozonovou vrstvu patří návrhy geoinženýrství, jejichž cílem je zmírnit změnu klimatu. Existuje také hrozba samotné změny klimatu; více emisí aerosolů a skleníkových plynů by mohlo poškodit obnovu ozonu, jak píší ve studii publikované na webu Science. A jak upozorňuje OSN, další věcí, kterou bychom měli zvážit, jsou starty do vesmíru.
„Raketové starty mají v současné době malý vliv na celkový stratosférický ozon,“ píší vědci ve své zprávě. To se však může v budoucnu změnit s novými pohonnými hmotami, konstelacemi družic a pokračujícím nárůstem počtu startů do vesmíru, uvádí se ve zprávě. Podle přehledové studie zveřejněné minulý měsíc v časopise Journal of the Royal Society of New Zealand bylo v roce 2022 vypuštěno do vesmíru více než 180 raket – nejvíce v historii za rok – a zároveň exponenciálně roste počet vypuštěných družic.
„Již od počátku 90. let víme, že emise z raketových startů mohou vést k poškození ozonové vrstvy. Ale nikdy předtím to nebyl velký problém, protože startů bylo tak málo, že jejich účinky byly zanedbatelné,“ řekla Laura Revell, atmosférická chemička z Canterburské univerzity na Novém Zélandu a hlavní autorka této studie, ve videohovoru pro server Gizmodo. To se však začíná měnit, což znamená, že se musí změnit i výzkum, monitorování a průzkum vesmíru, poznamenala Revell. Vliv startů raket na horní vrstvy atmosféry je podle ní široce nekontrolovaný a neregulovaný. „Myslíme si však, že je ten správný čas se tím zabývat – dříve, než se počet startů na celém světě skutečně zvýší.“
Většina živých organismů na Zemi je závislá na neporušené ozonové vrstvě, aby mohla přežít a prosperovat. Ochranná pokrývka atmosférického ozonu pohlcuje nejškodlivější sluneční záření, tzv. světelné záření UVB, které mimo jiné způsobuje rakovinu kůže, šedý zákal a poškození úrody. Zdravý ozon nás také chrání před ještě horší verzí změny klimatu. Bez něj by byl svět o 4,5 stupně Fahrenheita teplejší než v současnosti.
Zdroj: Gizmodo, NASA Earth Observatory, Science, Nature