Při srážce neutronových hvězd vznikl tellur. Jedná se o extrémně vzácný prvek, vzácnější než platina

Astronomové pozorovali extrémně jasné vzplanutí gama, klasifikované jako GRB 230307A, které vzniklo při srážce neutronových hvězd. V následcích exploze vědci spatřili velmi vzácný prvek, který vrhá další světlo na to, jak vznikají těžké prvky.

Výbuch s názvem GRB 230307A byl pozorován mnoha dalekohledy, včetně vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST). Jedná se o druhé nejjasnější vzplanutí gama záření pozorované za více než 50 let pozorování. Bylo asi 1 000krát jasnější než typické gama vzplanutí a trvalo asi 200 sekund, píše portál Wion.

Vědci určili, že kilonova vznikla srážkou dvou neutronových hvězd. Kilonovy jsou extrémně vzácné. Tento typ exploze je velmi rychlý a materiál z exploze se také rychle rozpíná. Jak se celý oblak rozpíná, hmota se rychle ochlazuje a vrchol jejího světla se stává viditelným v infračervené oblasti.

Mega-Kilonova schuf schwere Elemente, Zweithellster je dokumentierter Gammastrahlenausbruch erzeugte Tellur, Iod, Selen und Wolfram. Die Kollision zweier Neutronensterne gilt als Syntheseort für die schwersten Elemente im Kosmos.
nasa pic.twitter.com/9GOR1lbgn1

— F. Mosel? (@friedhelm_mosel) October 28, 2023

Vedlejšími produkty srážek neutronových hvězd mohou být krátké gama záblesky, které trvají méně než dvě sekundy. Dlouhá vzplanutí gama naopak mohou trvat několik minut a obvykle jsou spojena s explozivní smrtí masivní hvězdy. Exploze GRB 230307A trvala přibližně 200 sekund, což jej řadí do kategorie dlouhých vzplanutí gama.

Vznik prvků
S využitím mimořádných možností teleskopu JWST astronomové identifikovali tellur – na Zemi velmi vzácný prvek, vzácnější než platina. Vědci se domnívají, že v oblaku hmoty vyvrženém během exploze budou přítomny i další prvky těžší než železo, například jód nebo thorium, které jsou nezbytné pro vznik a vývoj života. Ačkoli se již dlouho předpokládá, že splynutí neutronových hvězd je ideální „továrnou“ na vznik některých vzácnějších prvků, mnohem těžších než železo, dosud pro to neexistovaly žádné pevné důkazy. Až dosud.

• Jen něco málo přes 150 let poté, co Dmitrij Mendělejev sepsal periodickou tabulku prvků, můžeme díky Webbovu teleskopu konečně začít zaplňovat některé mezery v chápání toho, kde to všechno vzniklo, uvedl Andrew Levan z Radboudovy univerzity.

Vědci se nyní snaží zjistit něco více o tom, jak probíhá fúze neutronových hvězd a jak tyto silné exploze pohánějí vznik prvků.

Zdroj: Wion