Pancir-S1 vs střely Storm Shadow. Ruský protiletadlový systém je bezmocný
Rusové mají obrovské problémy s raketami Storm Shadow, které používají Ukrajinci k paralyzování ruské logistiky. Dokonce i nejnovější systémy Pancir-S1 jsou proti kombinaci střel Storm Shadow a ADM-160B MALD bezmocné. Vysvětlíme, co to je a jak to funguje.
Na internetu se objevily velmi zajímavé záběry, které ukazují oblast letiště, kde protiletadlový systém Pancir-S1 odpaluje rakety na nějaký cíl v dálce, zatímco asi 20 sekund po začátku záběru je cíl zasažen střelou Storm Shadow přilétajícím z úplně jiného směru.
Záběry naznačují, že Ukrajinci zde použili kombinaci střel Storm Shadow a klamných cílů ADM-160B MALD odpalovaných z upravených letounů Su-24 modifikovaných díly z Panavia Tornado. Není to ani poprvé, co Pancir-S1 selhal při střetu se Storm Shadow.
Smrtící kombinace Storm Shadow a ADM-160B MALD
Ukrajinské letouny Su-24 nesou dva typy střel, z nichž první je ADM-160B MALD, což je, zjednodušeně řečeno, létající vábnička proti nepřátelské protivzdušné obraně. Jedná se o střelu zavedenou do výzbroje USAF v roce 2009 s doletem až 920 km schopnou letu po dobu 45 minut. Tato střela neobsahuje bojovou hlavici, pouze elektroniku a vysílače, které mohou napodobit signaturu jakéhokoli letadla.
Ukrajinci tak mohou, jako na záběrech výše, např. zaměřit pozornost ruské protiletadlové obrany např. na sever od cíle, zatímco těžko odhalitelné střely Storm Shadow letící těsně po zemi útočí z opačného směru. Cílem byl s největší pravděpodobností tzv. pilotní dům, kde se piloti připravují na plnění úkolů.
Lze předpokládat, že útok měl za následek smrt neznámého počtu pilotů, což je v kontextu ruského nedostatku vyškoleného personálu pro Ukrajince velký úspěch. Za zmínku stojí, že přibližně 450kg hlavice BROACH (Bomb Royal Ordnance Augmented CHarge) používaná v raketách Storm Shadow má také velmi zajímavou přídavnou kumulativní nálož.
Ta je určena k odstranění zeminy pokrývající bunkr, aby se odkryla pro vlastní bojovou hlavici, která ji prorazí kinetickou energií a se zpožděním exploduje uvnitř. Alternativně může střela explodovat při nárazu do cíle nebo ve vzduchu a zasypat okolí krupobitím střepin, jak píše web Airforce Technology.
Za přesnost zásahu je zase zodpovědný vysoce vyspělý navigační systém, který kromě oblíbeného navigačního tandemu GPS a INS náchylného k rušení zahrnuje i infračervený senzor (IIR) čtvrté generace, který kromě přesnosti v závěrečné fázi letu umožňuje i sledování terénního reliéfu. Ten je pak porovnáván s nahranou mapou, což umožňuje raketě udržet velmi vysokou přesnost i v případě, že satelitní navigace není k dispozici.
Zdroj: redakce, airforce-technology.com, Wikipedia