Obavy z toxicity mikroplastů a nanoplastů: Bylo zjištěno, že jeden litr balené vody obsahuje 240 000 plastových úlomků

Pomocí pokročilé zobrazovací technologie vědci zjistili počet nanoplastů – kousků plastů menších než jeden mikrometr – v balené vodě a zjistili, že litr vody obsahuje v průměru 240 000 detekovatelných fragmentů. Studie poskytuje neocenitelné informace k řešení rostoucích obav z toxicity mikroplastů a nanoplastů.

Mikroplasty o velikosti od méně než 5 mikrometrů vznikají při rozpadu plastů na stále menší kousky. V posledních letech se objevují obavy, že mikroplasty se objevují doslova všude na Zemi – od dna oceánů až po vrcholky hor, píše portál Smithsonianmag.

Tyto plastové částice jsou konzumovány lidmi a dalšími tvory, přičemž výzkum nyní zkoumá potenciálně škodlivé účinky této konzumace. Vědci z Kolumbijské klimatické školy v New Yorku nyní využili pokroky v zobrazovacích technologiích ke zkoumání „výtrusů“ mikroplastů – nanoplastů o velikosti menší než jeden mikrometr – a zjistili, jak moc jsou rozšířené v balené vodě, kterou pijeme.

„Dříve to byla jen temná, neprobádaná oblast,“ řekl Beizhan Yan, jeden z odpovídajících autorů studie. „Tato studie nám otevírá okno, kterým můžeme nahlédnout do světa, který nebyl dříve vystaven použití.“

Při testování tří populárních značek balené vody prodávané v USA (odmítli je jmenovat) výzkumníci analyzovali přítomnost plastových částic o velikosti pouhých 100 nanometrů, které byly dříve při běžném zobrazování neviditelné. V každém litru zjistili 110 000 až 370 000 plastových fragmentů, z nichž 90 % tvořily nanoplasty. Zbytek tvořily větší, ale stále velmi malé mikroplasty. Určili, které ze sedmi konkrétních plastů to byly, a zmapovali jejich tvary, což jsou informace, které by mohly být důležité pro biomedicínský výzkum.

Nejčastěji se vyskytoval polyethylentereftalát (PET), což není nic neobvyklého, protože se z něj vyrábí mnoho lahví na vodu. PET se pravděpodobně dostává do vody při stlačení láhve, vystavení teplu nebo při odšroubování a nasazení uzávěru. V porovnání s PET však výzkumníci zjistili vyšší množství polyamidu, což je druh nylonu, který paradoxně pravděpodobně pochází z plastových filtrů používaných k čištění vody před jejím stáčením do lahví. Mezi další běžně se vyskytující plasty patřily polystyren, polyvinylchlorid a polymetylmetakrylát, které se používají v různých průmyslových procesech.

Zdroj: Smithsonianmag, pnas.org