Mohli by lidé dýchat vzduch na Marsu?

Vzduch, který na Zemi dýcháme, obsahuje kyslík. Poskytují nám ho rostliny a některé druhy bakterií. Kyslík však není jediným plynem v zemské atmosféře a není ani nejrozšířenějším. Ve skutečnosti tvoří pouze 21 % našeho ovzduší. Téměř všechen zbytek tvoří dusík (78 %).

Naše dýchání funguje následovně: když se nadechujete, přijímáte vše, co je v atmosféře. Vaše tělo však využívá pouze kyslík, zbytku se zbavíte při výdechu. A jaké je to na Marsu? Atmosféra Rudé planety je řídká. Tvoří pouhé 1 % atmosféry Země. Jinými slovy, na Marsu je o 99 % méně vzduchu než na Zemi, jak píše server The Next Web.

Částečně je to proto, že Mars je jen asi o polovinu menší než Země. Jeho gravitace není dostatečně silná, aby zabránila úniku atmosférických plynů do vesmíru. Nejrozšířenějším plynem v tomto řídkém vzduchu je oxid uhličitý. Ve vysokých koncentracích je to pro člověka na Zemi jedovatý plyn. Naštěstí tvoří mnohem méně než 1 % naší atmosféry. Na Marsu však oxid uhličitý tvoří 96 % vzduchu. Na Marsu však není téměř žádný kyslík; tvoří pouze desetinu procenta vzduchu, což je pro přežití člověka málo. Bez skafandru byste na Marsu zemřeli během okamžiku.

Dusili byste se a kvůli nízkému atmosférickému tlaku by se vám vařila krev, obojí přibližně ve stejnou dobu. Vědci dosud nenašli žádné důkazy o životě na Marsu. Je to nepochybně extrémní prostředí. A nejde jen o vzduch. Na povrchu Marsu je velmi málo kapalné vody. Teploty jsou nízké – v noci kolem -73 °C. Mnoho organismů na Zemi však přežívá i v extrémních prostředích – v antarktickém ledu, na dně oceánu a kilometry pod hladinou. Na mnoha z těchto míst jsou extrémně vysoké nebo nízké teploty, téměř žádná voda a téměř žádný kyslík.

A přestože život na Marsu neexistuje, mohl existovat před miliardami let, kdy měl hustší atmosféru, více kyslíku, vyšší teploty a na povrchu bylo značné množství kapalné vody. Jedním z cílů mise roveru NASA Mars Perseverance je hledat známky dávného marťanského života. Pravděpodobně se jednalo o primitivní život, například o mikroby. Mezi sedmi přístroji na palubě roveru Perseverance je i MOXIE, zajímavé zařízení, které odstraňuje oxid uhličitý z marsovské atmosféry a mění ho na kyslík.

Pokud bude MOXIE fungovat, budoucí astronauti si budou moci nejen vyrábět vlastní kyslík, ale také jej používat jako součást raketového paliva, které budou potřebovat k letu zpět na Zemi. Čím více kyslíku lidé na Marsu vyprodukují, tím méně ho budou potřebovat přivézt ze Země, ale i s vlastním kyslíkem budou astronauti potřebovat skafandr. NASA nyní pracuje na nových technologiích potřebných k vyslání lidí na Mars. K tomu by mohlo dojít v příštím desetiletí, možná koncem roku 2030.

Zdroj: thenextweb.com