Moderní lidé nebyli následovníky ale současníky neandrtálců!
Foto: Crawford Jolly
Moderní lidé možná nebyli dalším vývojovým krokem, jak se věda domnívala, nýbrž současníky neandrtálců. Francouzská jeskyně s názvem Grotte Mandrin však dokumentuje první střídavé osídlení neandertálci a moderními lidmi, přičemž fosilie moderního člověka byly nalezeny mezi vrstvami obsahujícími neandertálské pozůstatky, píše web Science Advances.
Určení rozsahu překryvu mezi moderními lidmi a dalšími hominidy v Eurasii, jako jsou neandertálci a denisované, je zásadní pro pochopení povahy jejich interakcí a toho, co vedlo k vymizení zbylých druhů. Kromě možného ojedinělého impulsu zaznamenaného v Řecku během středního pleistocénu bylo první osídlení moderními lidmi v Evropě omezeno na dobu před 45 000 až 43 000 lety. V Grotte Mandrin však byly nalezeny nejstarší známky přítomnosti moderních lidí v Evropě z období před 56 800 až 51 700 let.
Homo sapiens se v Africe objevil před více než 300 tisíci lety a anatomicky moderní lidé nejméně před 195 000. První moderní lidé mimo Afriku pak v Izraeli před 194 až 177 tisíci lety. V Evropě se však zřejmě objevili mnohem později, možná kvůli ekologickým bariérám nebo obsazení regionu neandrtálci. Nejstarší důkazy jsou omezeny na dobu před 45 až 43 000 lety ve třech italských lokalitách (Grotta Cavallo v jižní Apulii, Riparo Bombrini v západní části Ligurských Alp a Grotta di Fumane v západní části pohoří Lessini) a jedné v Bulharsku (Bacho Kiro v Bulharsku). Nejpozdější pozůstatky neandertálců v Evropě jsou naopak datovány do doby před 42 až 40 tisíci lety.
Proto jsou fosilie hominidů nalezené v Grotte Mandrin, které odhalují nejstarší známý příchod moderních lidí do Evropy před 56 800 až 51 700 lety, tak důležité. Svědčí o postupné fázi nahrazení neandertálců moderními lidmi v průběhu posledních tisíciletí existence neandertálců.
Foto: Thilo Parg, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)
Grotte Mandrin se nachází nedaleko města Malataverne a vyčnívá nad východním břehem údolí střední Rhôny v nadmořské výšce 225 m. Od roku 1990 zde výkopy odhalily 3 m hlubokou sekvenci obsahující 12 archeologických vrstev. Lokalita poskytla bohatou a dobře zachovalou archeologickou sbírku, zahrnující téměř 60 000 předmětů a více než 70 000 pozůstatků, mezi nimiž dominují koně, bizoni a jeleni. Pozoruhodné jsou zejména drobné hroty, z nichž některé měří na délku pouhý 1 cm.
Zdroj: science.org