Mikroplasty ve vzduchu jsou obrovským problémem. Odnese to naše zdraví
Plasty se staly zjevným znečišťovatelem naší planety. Zanáší jak vodní toky, tak komplikuje život živočichům ve vodě žijících. V posledních několika letech se však objevil i méně zřejmý problém. Vědci se začínají zajímat o to, jak mohou drobné kousky plastů ve vzduchu, vynášené do oblak z bublinek mořské pěny nebo otáčejících se pneumatik na dálnici, potenciálně změnit naše budoucí klima, jak uvádí web Undark.
„Tady je něco, o čem lidé prostě nepřemýšleli – další aspekt znečištění plasty,“ říká Denise Mitrano, analytická chemička životního prostředí z univerzity ETH v Curychu ve Švýcarsku, která loni v listopadu napsala článek zdůrazňující, co vědci vědí – a co zatím neví – o tom, jak mohou plasty měnit mraky a potenciálně měnit teplotní a srážkové vzorce.
Mraky vznikají, když voda nebo led kondenzují ve vzduchu. Obvykle jde o drobné částečky prachu, soli, písku, sazí nebo jiného materiálu vyvrženého spalováním fosilních paliv, lesními požáry, vařením nebo sopkami. Těchto jemných částic neboli aerosolů je na obloze spousta – od průmyslové revoluce jich přibylo – a ovlivňují vše od kvality vzduchu, který dýcháme, přes barvu západů slunce až po počet a typ mraků na naší obloze.
Až donedávna, když chemici přemýšleli o škodlivinách v našem ovzduší, plastické hmoty jim na mysl nepřišly. Mysleli si, že koncentrace je nízká a že plasty jsou často navrženy tak, aby odpuzovaly vodu a proto je nepravděpodobné, že by se v nich usazovaly kapičky mraků. V posledních letech se však potvrdilo, že mikroskopické kousky plastů mohou vytvářet mraky – někdy velmi silně – ale také to, že se dostanou tisíce kilometrů od svého zdroje. A ve vzduchu je mnohem více částic, než si vědci původně mysleli. To vše vědcům otevřelo oči a ukázalo, že mohou přispívat k zakalení atmosféry – a možná i k budoucím změnám klimatu.
„Lidé, kteří před desetiletími vynalezli plasty a kteří byli velmi hrdí na vynálezy, jež v mnoha ohledech změnily společnost – pochybuji, že předpokládali, že plasty nakonec budou plavat v atmosféře a potenciálně ovlivňovat globální klimatický systém,“ říká Laura Revellová, vědkyně zabývající se atmosférou na Canterburské univerzitě na Novém Zélandu. „Stále se učíme, jaké jsou dopady na člověka, ekosystémy a klima. Ale z toho, co zatím víme, to rozhodně nevypadá dobře.“
Roční výroba plastů na celém světě prudce vzrostla ze 2 milionů tun v roce 1950 na více než 450 milionů tun v současnosti. A navzdory rostoucím obavám z hromadění tohoto odpadu v životním prostředí se výroba spíše zvyšuje, než aby se zpomalovala. K dnešnímu dni bylo vyrobeno více než 9 miliard tun plastů a přibližně polovina z nich skončila na skládkách nebo byla jinak zlikvidována. Podle některých odhadů se do roku 2025 v životním prostředí nahromadí 11 miliard tun plastů.
Plasty byly nalezeny v půdě, vodě, plodinách a na dně oceánů. A v posledních letech se ukázalo, že mikro plasty (kousky menší než 5 milimetrů) a nano plasty (menší než přibližně 1 000 nanometrů) se přenášejí vzduchem na velké vzdálenosti. V roce 2019 například vědci našli v Pyrenejích mikro plasty, které se tam dostaly prostřednictvím deště nebo sněhových srážek. V roce 2020 publikovala Janice Brahneyová ze Státní univerzity v Utahu a její čtyři spoluautoři prestižní článek v časopise Science, který odhalil vysoké množství plastů ve federálně chráněných oblastech Spojených států. Brahneyová objevila plasty náhodou, když hledala fosfor a překvapilo jí velké množství různě barevných částic.
Zdroj: redakce, science.com, undark.com