Lékařské záznamy astronautů odhalují zdravotní daň za cestování do vesmíru

Dosud největší sbírka podrobných lékařských dat a vzorků tkání od astronautů by měla vědcům pomoci lépe porozumět dopadům kosmických letů na zdraví.

Zdroj údajů nazvaný Vesmírný omics a lékařský atlas (SOMA) obsahuje podrobné lékařské údaje, jako je poškození DNA a změny v genové aktivitě lidí a fungování imunitního systému, souhrnně známé jako biomarkery, informuje web NewScientist.

Je známo, že lety do vesmíru představují určitá zdravotní rizika. Například astronauti ztrácejí hustotu kostí a svalovou hmotu kvůli nedostatku gravitace a vyšším úrovním radiace v prostoru. Zdá se, že lety způsobují poškození buněk a DNA, které mají řadu dopadů na tělo. Tyto účinky mohou být důvodem, proč jsou astronauti náchylnější ke srdečním chorobám v pozdějším věku a někteří také zaznamenali zhoršení zraku poté, co byli ve vesmíru.

Sběr lékařských dat astronautů konzistentním způsobem prostřednictvím biobanky SOMA pomůže vědcům lépe porozumět těmto změnám a potenciálně vyvinout způsoby, jak je zmírnit, uvedl Christopher Mason ve Weill Cornell Medicine v New Yorku, který pomohl dát biobanku dohromady.

Pro výzkumníky po celém světě bude společný zdroj.

Vesmír dostupný i pro více civilistů?

Ukazuje se, že vyslání civilistů do vesmíru nepředstavuje větší zdravotní riziko než vyslání profesionálních astronautů, říká Mason. „Místo toho, aby lidé trénovali desítky let, mohli bychom začít skutečně otevírat prostor stále většímu počtu lidí.“ Jedním z poznatků z mise Inspiration4 totiž je, že navzdory změnám biomarkerů u kosmonautů, se většina vrátila do normálu během několika měsíců poté, co se vrátili zpět na Zemi.

Výsledky z projektu Inspiration4, jehož posádku tvořili dva muži a dvě ženy, také naznačují, že změny v genové aktivitě se u žen vrátily k normálu rychleji. To může být způsobeno tím, že ženské tělo musí být schopno vyrovnat se například s těhotenstvím, říká Mason. „Schopnost tolerovat velké změny ve fyziologii a dynamice tekutin může být skvělá pro zvládnutí těhotenství, ale také pro zvládání stresu z kosmického letu.“

Tomáš Novák Na King’s College v Londýně se říká, že pochopení zdravotních dopadů kosmických letů bude důležitější, pokud se uskuteční delší mise, jako jsou cesty na Mars. „U čehokoli, co vede k dlouhodobým misím, je důležitější vědět, co se děje, a v ideálním případě to řešit,“ říká.

Zdroj: NewScientist