Kdysi křišťálově čisté aljašské řeky rezaví

Aljašské řeky dokázaly v posledních letech nahánět hrůzu. Vody mnoha z nich rezaví. Dříve křišťálově čisté toky se mění na oranžové. Ukazuje se, že k tomu dochází v důsledku tání, jaké tu nebylo tisíce let.

Záhadou rezavějících aljašských řek se zabývali vědci z United States Geological Survey (USGS). Podrobili zrudlou vodu biochemické analýze a blíže se zabývali jejím rozsahem, píše portál Yourweather.

Vody načervenalých toků se liší od sousedních, ale čistých vodních toků. Jsou méně okysličené, obsahují mnohem více železa a jsou nesmírně kyselé.

To jsou charakteristiky řek, jejichž vody se v důsledku kontaktu se sedimenty s vysokou koncentrací železa zbarvují do oranžova, rezava, a dokonce do krve. Tento jev se vyskytuje po celém světě, ale na Aljašce je příznačný.

Alaskan River rusting, full of iron/minerals/acid. Once a "famous, pristine ecosystem”, scientist said, “it's completely collapsing now.” It's almost certainly happening through the Arctic. Scientists studying these rivers agree the cause: #climatechange.https://t.co/I2VWZYLIf3

— Ecokonnexion (@ecokonnexion) December 21, 2023

Aljašské řeky jsou znečištěny rozmrzajícím permafrostem
Vody těchto aljašských řek, které jsou napájeny věčně zmrzlou půdou, se zbarvují do červena. Taje stále intenzivněji a může uvolňovat železo, dosud zadržované v půdě.

Zvyšující se teploty skutečně stimulují mnoho geochemických procesů, které byly v podstatě po dobu 5 000 let zastaveny v důsledku zamrzání půdy.

Přitom se řeka nemusí nutně dostat do kontaktu s rozmrzlou půdou. Epochální tání umožňuje stále většímu množství bakterií přístup k permafrostu. Ty mohou přenášet velké dávky železa ze zmrzlé půdy do podzemních vod. Pokud se takový koktejl dostane do okysličeného toku, může dojít ke vzniku oxidu železitého, který dodává řekám rezavou barvu.

Zdroj: Yourweather