Kdy Rusku dojdou peníze, kterými financuje svou válku na Ukrajině?

Tuto otázku si klade spousta lidí poté, co USA, Evropská unie a další spojenecké země uvalily na tuto zemi tvrdé ekonomické sankce. Budou mít vůbec smysl? Kdy zaberou? Odpovědi hledá server Fortune.

Zmíněné ekonomické sankce zemi ekonomicky devastují již nyní. Rubl dostal ránu a v pondělí po vyhlášení sankcí o víkendu ztratil 50 % své hodnoty. V posledních několika dnech měna pokračovala v propadu a v jednu chvíli ve středu klesla o dalších 8 %. Před začátkem krize ruská centrální banka uváděla, že její rezervy postačují na pokrytí dovozu na 20 měsíců. Nyní je toto číslo pravděpodobně 10 měsíců.

Rusko však pravděpodobně stále může čerpat z devizových a zlatých rezerv ve výši přibližně 300 miliard USD (asi 7 bilionů korun). To zahrnuje rezervy ve zlatě, které drží ve vlastních trezorech Ruská banka, a také devizové rezervy, které drží na domácím trhu nebo v zahraničí v zemích, jako je Čína, které nesouhlasily s uplatňováním sankcí vůči Rusku.

Rusko v roce 2021 vynaložilo na svou armádu celkem asi 62 miliard dolarů (1,5 bilionu korun) a invaze na Ukrajinu může tuto částku ještě zvýšit. Jeden z odhadů ukrajinského Centra pro hospodářskou obnovu, odhaduje, že prvních pět dní války mohlo Rusko stát až 7 miliard dolarů (163 miliard korun) v přímých vojenských nákladech.

Rusko může být sankcemi vážně poškozeno, ale hotovost mu nedojde dostatečně rychle na to, aby Ukrajinu zachránilo, uvedl Kenneth Rogoff, profesor ekonomie na Harvardově univerzitě a bývalý představitel Mezinárodního měnového fondu a Federálního rezervního systému USA. „Nepřipadá mi, že by v to bylo příliš reálné doufat,“ řekl. Dodal však, že to neznamená, že sankce nebudou mít politický dopad. „Je velmi pravděpodobné, že narazí na bod, kdy začne být pro Putina obtížnější finanční bolest zvládnout.“

Ruská ekonomika sice dostává vážné rány, ale Moskva má stále k dispozici nástroje, jak zabránit úplnému vyčerpání svých rezerv v tvrdé měně. Začátkem tohoto týdne nařídila hlavním vývozcům komodit a energetickým společnostem, aby prodali 80 % svých vlastních devizových rezerv v naději, že to pomůže podpořit rubl, aniž by Ruská centrální banka musela utrácet své vlastní rezervy. Zakázala také zahraničním investorům prodávat cenné papíry a vyvádět peníze ze země, což by mělo rovněž snížit tempo spalování těchto rezerv.

Země dočasně zastavila vyplácení úroků zahraničním investorům ze svého státního dluhu denominovaného v rublech ve výši 29 miliard USD (675 miliard korun). Přestože tyto vynechané kupónové platby znamenají „technickou platební neschopnost“ země, neznamená to, že je země skutečně v platební neschopnosti. Právě naopak. Zmeškané platby jí umožňují použít měnu na jiné věci, například na válku.

Největší neznámou je nyní to, co se stane s ruským exportem, zejména s ropou a zemním plynem. Ve třetím čtvrtletí roku 2021, což je poslední období, za které jsou k dispozici údaje Ruské banky, vydělala země na mezinárodním prodeji ropy a plynu přibližně 63 miliard dolarů (1,5 bilionu korun). A nezapomeňte, že to bylo před obrovským nárůstem cen energií, který urychlila samotná ukrajinská krize. Takže příjmy Ruska v současném období by mohly být výrazně vyšší. Podle údajů Ruské banky Rusko vyvezlo ve třetím čtvrtletí roku 2021 také další zboží v hodnotě 70 miliard dolarů (1,6 bilionu korun), včetně neenergetických komodit, jako je železo a další kovy.

Země má státní dluh denominovaný v zahraničí v hodnotě asi 40 miliard dolarů (931 miliard korun) a nikdy ve své historii nezmeškala výplatu úroků nebo kupónů z těchto dluhopisů. Kupónové platby jsou však relativně malé. Rusko by se mohlo rozhodnout tyto platby nesplácet, aby ušetřilo hotovost. Nesplácení by ale vlastně znamenalo poškození zahraničních správců peněz a může působit jako způsob, jak se pomstít EU a USA. Vzhledem k tomu, že řada ruských bank je odříznuta od systému SWIFT nebo je nyní na americkém seznamu „určených subjektů“, je otázkou, jak bude Rusko schopno provádět platby mezinárodním protistranám. Pokud je neprovede, může i tyto prostředky využít na financování války.

Západ stále nezasáhl Rusko tam, kde to nejvíce bolí

Mnoho ekonomických expertů nyní tvrdí, že pokud chtějí USA, Evropská unie a další spojenecké země Putina skutečně potrestat, budou muset přijmout opatření k omezení jeho vývozu ropy a plynu.

V současné době Evropa dováží z Ruska zhruba 40 % zemního plynu, i když se tento podíl podle údajů Evropské unie v jednotlivých zemích liší. Německo, které minulý týden formálně pozastavilo schvalování ruského plynovodu Nord Stream 2, se na ruský plyn spoléhá přibližně z poloviny. V Rakousku, Maďarsku, Slovinsku a na Slovensku je to blíže 60 %. V Polsku je to 80 %. Stručně řečeno, odříznutí od ruské energie by poškodilo právě ty země, které se snaží Putina zadržet a které přijímají většinu ukrajinských uprchlíků prchajících před konfliktem.

Pokud EU přeruší nákupy ruské ropy a, což je ještě kritičtější, zemního plynu, bude to pro solventnost Ruska vážná hrozba. Až se to stane, pak Rusku velmi rychle začnou docházet peníze na udržení této války.

Existují ale také teorie, že i kdyby Evropa skutečně přerušila nákupy ruských energií, je pravděpodobné, že by Rusko stále mohlo najít ochotné odběratele. Sousední Bělorusko, které se stalo v podstatě loutkovým státem Putina, nakupuje veškerou energii z Ruska. Pak je tu Čína. Rusko je již nyní třetím největším dodavatelem energií této asijské velmoci a v únoru na setkání Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga obě země oznámily řadu dohod o dodávkách ropy a plynu v hodnotě údajně 117,5 miliardy dolarů (2 biliony korun) na období několika desetiletí. Rusko by také stále mohlo najít odběratele v jihovýchodní Asii. Právě tento týden oznámil Pákistán dohodu o dovozu ruského zemního plynu a také pšenice.

Skutečné dokončení těchto vývozů však může být obtížné. Jedním z velkých problémů je, že lodní společnosti, které ovládají světové ropné tankery, odmítají nakládat ruskou ropu. Tyto společnosti se obávají, že se neúmyslně dostanou do rozporu s finančními sankcemi, zejména těmi, které se týkají obchodování s některými ruskými bankami, a také možného poškození své pověsti, pokud by došlo k veřejnému pobouření kvůli tomu, že pomáhají Rusku dodávat jeho ropu. Ačkoli tedy zatím žádné oficiální sankce na vývoz ruských energetických produktů neexistují, v praxi je pro Rusko již nyní mnohem obtížnější svou ropu a plyn vyvážet.

Putinova další možnost
Putin by si sice mohl natisknout rubly, aby pokryl náklady na válku, ale bez stálého přísunu deviz, které by tyto rubly podpořily, by riskoval hyperinflaci. Vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem Putinovy vnitropolitické obliby je příslib k obnovení finanční stability země po hospodářském chaosu v 90. letech, hyperinflace by Putina politicky vážně poškodila.

Je možné, že Rusko bude muset své vývozy dále zlevňovat a prodávat je hluboko pod tržními cenami, aby našlo kupce. Omezení množství ropy a plynu, které může Rusko skladovat, znamená, že pokud nenajde způsob, jak exportovat to, co těží, bude možná muset začít s ukončováním těžby. Nebude mít totiž kam ukládat. To také zkomplikuje ruské kalkulace.

Nyní je zatím pravděpodobné, že Rusko bude schopno vést válku, aniž by skutečně propálilo veškerou svou tvrdou měnu. To však neznamená, že ekonomické potíže, zejména pro průměrné Rusy, nebudou vážné. Největším nebezpečím je, že ekonomická bolest donutí Putina k nějakému škodlivějšímu druhu přímé odvety vůči USA a Evropě. Jedná se totiž o jadernou mocnost s kybernetickými schopnostmi a schopnostmi biologické války. Pořád ale bude lépe věřit, že válka na Ukrajině se tak daleko nedostane.

Zdroj: fortune.com