Jak letecká doprava ovlivňuje životní prostředí?

V porovnání se silniční nebo železniční dopravou je letecká doprava rychlejší a pro cestující pohodlnější. Na druhou stranu Země se letadlem dostanete za poměrně krátkou dobu. Nemělo by se však zapomínat, že letecká doprava není k životnímu prostředí lhostejná. Jak to ovlivňuje?

Podle zprávy TERM o dopravě a životním prostředí 2020 by se ekologové měli při výběru vhodné dopravy rozhodnout pro železnici. Jedná se o posouzení hodnoty železniční a letecké dopravy v souvislosti s úsilím o realizaci Zelené dohody EU. Cílem této iniciativy je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů z dopravy všech druhů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. 

Zpráva ukázala, že v roce 2018 vypustily různé druhy dopravy v Evropské unii do ovzduší až 25 % všech skleníkových plynů. Tyto emise pocházejí převážně ze 72 % ze silniční dopravy, ale 13 % emisí plynů pochází z letecké dopravy. Dopad letecké dopravy na emise skleníkových plynů je v přepočtu na jednoho cestujícího-kilometr výrazně vyšší než u železnice. 

Podle konzervativních odborných odhadů se letecká doprava podílí na celosvětových emisích oxidu uhličitého přibližně 5 %. Pro mnohé z nás může být překvapením, že moderní letadla, která jsou svými konstruktéry vybavena proudovými motory, vypouštějí mimo jiné vodní páru, která se řadí mezi velmi silné skleníkové plyny.

Produkty spalování leteckých paliv

Letadla používaná ve veřejné a soukromé dopravě jsou poháněna různými druhy paliva. Například letecký benzín se používá pro pístové motory a letecký parafín pro turbínové motory. V obou případech je složení podobné. Tvoří ho 84 až 87 % uhlíku a 13 až 16 % vodíku. Letecká paliva obsahují také tisíce dalších prvků a jejich sloučenin. 

Při vzletu a přistání letadla a při letu dochází k uvolňování emisí do atmosféry v důsledku spalování leteckých paliv:

• oxid uhelnatý
• oxidy dusíku
• uhlovodíky
• aldehydů
• oxid siřičitý
• částice sazí
• malé množství olova

Čím nižší je kvalita leteckého paliva, tím více sulfidů a kovových částic znečišťuje životní prostředí. Produkty spalování paliva v proudových motorech jsou oxid uhličitý, vodní pára a oxid dusíku. Hlavními produkty spalování leteckého paliva jsou obecně oxid uhličitý a vodní pára. 

Jak snížit znečištění životního prostředí v letecké dopravě?

Hlavním cílem mechanismu je udržet od roku 2021 nulový růst emisí CO2 v civilním mezinárodním letectví, a to ve vztahu k emisím z let 2019-2020. Povinnosti kompenzovat a snižovat emise CO2 vstoupí v platnost v roce 2021, ale první povinnosti na straně leteckých dopravců a států proběhly již v roce 2019 a týkaly se mimo jiné monitorování emisí.

Tento mechanismus se vztahuje pouze na dopravce s letadly o maximální vzletové hmotnosti vyšší než 5700 kg, která vypouštějí více než 10 000 tun oxidu uhličitého ročně. Naproti tomu všeobecně respektované emisní normy pro letecké motory zavedla Úmluva o mezinárodním civilním letectví již v roce 1989. Ty se postupně zpřísňují. 

Kompenzační plumy a skleníkový efekt

Charakteristickou stopou přítomnosti letadel na obloze jsou pruhy bílé barvy. Tento jev je známý jako kondenzační mraky, které vznikají za specifických podmínek prostředí. Kondenzační stopy mají bohužel negativní dopad na životní prostředí, protože významně přispívají ke skleníkovému efektu. To vše díky vodní páře, kterou obsahují. 

Německá vědkyně Urlike Burkhardová z Institutu fyziky atmosféry vypočítala, že v roce 2050, při čtyřnásobném nárůstu předpokládaného leteckého provozu, bude skleníkový efekt způsobený kondenzačními stopami 160 miliwattů na metr čtvereční, zatímco dnes je to 50 miliwattů. Podle něj je skleníkový efekt způsobený emisemi oxidu uhličitého z letadel v současnosti 24 miliwattů/m2 a do roku 2050 se očekává, že bude 84 miliwattů/m2. 

Závěry jsou jednoduché, letecká doprava má vliv na skleníkový efekt a emise oxidu uhličitého a tento vliv se bude s nárůstem letecké dopravy zvyšovat. Životnímu prostředí pomáhají vývojáři moderních letadel s nízkou spotřebou leteckého paliva a pokusy o konstrukci letadel s nulovými emisemi. 

Zdroj: redakce, ec.europa.eu, acp.copernicus.org