Jak fungovala KGB? Tajné operace a miliony agentů po celém světě

Od svého vzniku až do konce existence Sovětského svazu byla KGB významnou silou v sovětské politice a společnosti. Její mistrovské tajné zpravodajské operace a sabotáže na cizím území upevnily velmocenské postavení Sovětského svazu, ale její nemilosrdné tažení proti sovětským disidentům vážně pošramotilo její pověst v rámci SSSR, píše server RBTH.

Historie KGB se začala psát v roce 1954, kdy se premiér Sovětského svazu Nikita Chruščov snažil nahradit NKVD Lidový komisariát vnitra, který působil za Josefa Stalina a umožnil diktátorovi upevnit moc a provádět čistky v SSSR na konci 30. let 20. století novou institucí.

• 

Nově vytvořená KGB (Komitet Gosudarstvennoy Bezopasnosti) měla být odpovědná sovětskému politickému vedení, přestože byl formálně podřízen Radě ministrů, de iure vládě SSSR, která byla de facto méně mocná než Ústřední výbor Komunistické strany (ÚV KSSS).

Proklamovaným oficiálním účelem KGB bylo chránit socialistický stát před vpádem vnějších a vnitřních nepřátel a chránit státní hranice SSSR. V praxi se nově zřízený bezpečnostní aparát stal mečem a štítem KSSS, faktického politického vedení země. Smyslem jeho existence byla ochrana KSČ, zajištění stability politického systému SSSR, potlačování opozice a disidentů, shromažďování zpravodajských informací, dohled nad kontrarozvědnou činností v SSSR, provádění tajných operací v zahraničí a ochrana sovětských hranic, abychom jmenovali alespoň některé z nich.

Ředitelství a pobočky

Strukturálně byla KGB rozdělena do deseti hlavních ředitelství, pěti zvláštních poboček a několika administrativních oddělení, která měla usnadnit její práci. Každé z hlavních ředitelství mělo svou úzkou specializaci. Různá ředitelství spravovala zdánlivě nesouvisející bezpečnostní záležitosti, které dohromady tvořily komplexní přístup k bezpečnosti v SSSR i mimo něj.

Například sedmé hlavní ředitelství mělo na starosti sledování. Agenti tohoto ředitelství sledovali zahraniční diplomaty, běžné návštěvníky a vysoce postavené zahraniční úředníky všude, kam se v Sovětském svazu vydali. Stručně řečeno, sedmé ředitelství bylo očima a ušima KGB uvnitř SSSR.

• 

KGB byla známá svými velmi kreativními metodami odposlouchávání pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Jednou sovětští agenti upravili psací stroje používané zaměstnanci velvyslanectví.

„Uvnitř toho psacího stroje byl konstrukční kus hliníku, který šel z jedné strany psacího stroje na druhou. To, co Sověti udělali je v podstatě to, že rozebrali psací stroje a nahradili tento kus hliníku tyčí, která vypadala úplně stejně, ale byla vyfrézovaná. A diskrétní elektronika byla umístěna uvnitř té hliníkové tyče, která na povrchu vypadala jako pevná, ale ve skutečnosti byla vydlabaná. Ta elektronika dělala to, že každá klávesa, která byla napsána na psacím stroji, se ukládala do docela malé vyrovnávací paměti uvnitř té lišty, a když byla vyrovnávací paměť plná, obsah této vyrovnávací paměti se přenášel prostřednictvím rádiového signálu na blízké sovětské odposlouchávací stanoviště,“ řekl Jim Gosler, bývalý ředitel úřadu pro tajné informační technologie v CIA (ve výslužbě), který se tenkrát vyjádřil pro dokumentární film společnosti Netflix.

• 

Pro americké diplomaty byly odposlouchávané psací stroje jen špičkou ledovce. Celá budova byla plná skrytých odposlouchávacích zařízení. Když Rusové koncem 70. let stavěli v Moskvě nové americké velvyslanectví, KGB ho už ve fázi zednických prací napěchovala štěnicemi.

„Jediný způsob, jak tu budovu zabezpečit, bylo osekat asi tři horní patra budovy, vyhodit je a postavit je znovu s použitím americké pracovní síly a amerického materiálu, který byl z USA,“ řekl Ray Parrack, bývalý vyšší důstojník technické rozvědky (ve výslužbě) CIA, který se vyjádřil i pro výše zmíněný dokumentární film.

Další ředitelství dohlížela na kontrarozvědku (druhé hlavní ředitelství), šifrovací a dešifrovací práce (osmé hlavní ředitelství), bezpečnost stranických vůdců (deváté hlavní ředitelství) a politickou stabilitu sovětského státu (čtvrté hlavní ředitelství). V čele studenoválečného boje SSSR se Západem však stálo první hlavní ředitelství proslulé svými proslulými špionážními technikami a tajnými vysoce rizikovými operacemi v zahraničí.

V první linii

Bývalý ředitel CIA Allen Dulles kdysi popsal KGB jako více než tajnou policejní organizaci, více než zpravodajskou a kontrarozvědnou organizaci. Byl to nástroj podvratné činnosti, manipulace a násilí, tajného zasahování do záležitostí jiných zemí.

Agenti KGB se skutečně v zahraničí několikrát prosadili a v mnoha ohledech ovlivnili průběh studené války. Je známo, že agent KGB Bohdan Stašinskij zabil dva protisovětské ukrajinské nacionalisty skrývající se v západním Německu důmyslnou pistolí, která obsahovala jedovatý plyn, který na obětech nezanechala žádné stopy násilné smrti.

• 

Spekuluje se, že KGB mohla pomoci bulharské tajné policii zavraždit spisovatele a disidenta Georgiho Markova, který v roce 1978 přeběhl od spojence SSSR, pomocí jedovaté zbraně maskované jako deštník. KGB se rovněž podílela na rozsáhlých operacích v zahraničí, včetně tajné operace, jejímž cílem bylo zaútočit na dobře chráněný palác Tádžbeg v Kábulu a zabít afghánského vůdce Hafizulláha Amína, aby v roce 1979 vyvolala změnu režimu v zemi. Předtím sehrála agentura klíčovou roli při potlačení maďarské revoluce v roce 1956, když zatkla některé její vůdce.

Na vrcholu studené války KGB provozovala špionážní kruhy a sítě informátorů v různých koutech světa. Agentura aktivně působila na území USA a verbovala americké vojenské důstojníky a zpravodajské agenty, jako byl důstojník amerického námořnictva John Anthony Walker mladší a důstojník CIA Aldrich Ames, aby posílali americká vojenská tajemství do SSSR. Ačkoli není možné stanovit přesný počet, někteří badatelé se domnívají, že počet informátorů pracujících pro KGB během studené války se pohybuje v milionech.

• 

Éra KGB skončila s rozpadem Sovětského svazu a ukončením studené války v roce 1991. Nechvalně proslulá bezpečnostní agentura, která 37 let střežila zájmy komunistické strany uvnitř SSSR i v zahraničí, byla rozpuštěna a nahrazena moderní Federální bezpečnostní službou alias FSB, která v moderním Rusku zdědila mnoho funkcí KGB.

Zdroj: rbth.com