Experimenty s hořčíkem vyústily v nový objev

Vědci právě vytvořili nejlehčí formu hořčíku na světě – dosud nevídaný izotop s pouhými šesti neutrony v atomovém jádře v obřím atomovém rozbíječi, píše webová stránka Live science.

Přestože se látka rozpadá příliš rychle na to, aby ji bylo možné přímo změřit, vědci očekávají, že jejich objev pomůže vědcům lépe pochopit, jak jsou atomy konstruovány. To proto, že takové exotické izotopy, verze chemických prvků s větším nebo menším počtem neutronů v jádře, než je obvyklé, mohou pomoci určit hranice modelů, které vědci používají, aby zjistili, jak atomy fungují.

Atomová jádra

Za normálních podmínek je čistý hořčík měkký šedý kov s atomovým číslem 12, což znamená, že má ve svém jádře 12 protonů, částic s kladným nábojem. Je vysoce hořlavý a intenzivní bílé světlo hořícího hořčíkového pásku často oslňuje studenty v hodinách chemie.

Stejně jako mnoho jiných chemických prvků vznikl hořčík při termojaderných reakcích stárnoucích hvězd a na Zemi se vyskytuje proto, že tyto dávno mrtvé hvězdy vybuchly jako supernovy a „zasely“ mezihvězdná mračna, z nichž se zformovala naše sluneční soustava. Hořčík se v zemské kůře vyskytuje poměrně hojně a má důležitou chemickou úlohu v mnoha biologických a průmyslových sloučeninách.

• 

Vzácný izotop

Většina atomových jader se rychle „obalí“ elektrony, částicemi se záporným nábojem, ze svého okolí a stane se atomy prvků, které se pak mohou spojovat s atomy jiných typů a vytvářet chemické sloučeniny.

Nově objevený izotop hořčíku-18 je však radikálně nestabilní a má velmi krátkou životnost. S tak malým počtem neutronů se jeho jádro rychle rozpadá.

To znamená, že zaniká příliš rychle na to, aby se jádro hořčíku-18 vůbec stihlo obalit elektrony, a proto existuje, a to jen velmi krátce, jako „holé“ jádro.

Zdroj: livescience.com