Astronomové našli novou galaxii GN-z11. Galaxie čítá 100 milionů až miliardu hvězd, plodila hvězdy velmi rychle

, ,

Dva týmy vědců měly díky Webbovu teleskopu možnost objevit a prozkoumat nově objevenou galaxii s názvem GN-z11. Jde o jednu z nejstarších a zároveň nejvzdálenějších galaxií, jaké kdy byly spatřeny. Existovat měla ještě v době, kdy byl vesmír ještě v plenkách.

Galaxie GN-z11 byla dle všeho aktivní v době, kdy vesmíru bylo pouhých 430 milionů let. To je před více než 13 miliardami let. „Zdá se, že galaxie žila rychle a intenzivně a pak velmi rychle přestala tvořit hvězdy,“ řekl podle portálu Space astrofyzik Tobias Looser z Kavliho institutu pro kosmologii na Universitě v Cambridge.

Mladá galaxie, která přestala tvořit hvězdy

Tomu, že byla nově nalezená galaxie mladá, nasvědčuje, že podle odhadu čítá 100 milionů až miliardu hvězd. Na základě toho bychom ji mohli zařadit do stejné kategorie jako galaxii Malý Magellanův oblak. Ta se nachází poblíž naší galaxie a v současné době stále tvoří hvězdy.

„Během prvních několika set milionů let své historie byl vesmír násilný a aktivní, kolem bylo spousta plynu, který podporoval tvorbu hvězd v galaxiích. To činí tento objev obzvláště záhadným a zajímavým,“ dodal astronom. Poté, co galaxie přestane tvořit hvězdy, stává se z ní „hvězdný hřbitov“. Již vzniklé hvězdy umírají a nenahrazují je žádné nové.

Nejrychleji odcházejí nejhmotnější hvězdy, které jsou nejzářivější. Poté až ty méně hmotné. Barva galaxií poté mění barvu z modré, barvy nejhmotnějších a nejteplejších hvězd, na žlutou a poté na červenou. „Hvězdy o hmotnosti Slunce žijí přibližně 10 miliard let. Kdyby tato galaxie přestala tvořit hvězdy v době, kdy jsme ji pozorovali, nezbyly by v ní dnes žádné hvězdy podobné Slunci. Hvězdy mnohem méně hmotné než Slunce však mohou žít biliony let, takže by svítily ještě dlouho poté, co se tvorba hvězd zastavila,“ vysvětlil Looserův kolega Francesco D’Eugenio.

Prudký nárůst tvorby hvězd

Podle vědců zažila galaxie GN-z11 období, kdy velmi rychle tvořila hvězdy. To trvalo přibližně 30 až 90 milionů let. Týmy výzkumníků se snaží zjistit, proč tomu tak bylo. Jednou z variant je, že za to může působení supermasivní černé díry v centru galaxie, nebo jev zvaný zpětná vazba. Při tomto jevu dochází k výbuchům energie z nově vzniklých hvězd, což z galaxie vytlačí plyn potřebný k tvorbě nových hvězd. „Případně může být plyn velmi rychle spotřebován tvorbou hvězd, aniž by byl rychle doplněn čerstvým plynem z okolí galaxie, což vede k vyhladovění galaxie,“ upřesnil Looser.

Zdroj: Space

Diskuze Vstoupit do diskuze