3 mýty, které se říkají o lidském mozku

Ben Rein, neurovědec ze Stanfordovy univerzity, získal velkou popularitu poté, co se jedno z jeho videí stalo v roce 2020 virálním. Od té doby se na své platformě věnuje vzdělávání lidí o tématech z oblasti neurovědy a na svém TikToku vytváří poutavá krátká videa pro více než 600 000 sledujících.

Rein na svém kanálu odhaluje některá obecně rozšířená fakta o našem lidském mozku. Některá z těchto tvrzení – například že velikost mozku koreluje s inteligencí, že alkohol zabíjí mozkové buňky a že jsme schopni multitaskingu nejsou zcela přesná. Proto Ben Rein sdělil tři nejčastější mýty, se kterými se setkává téměř každý den, jak uvádí web Popular Mechanics.

Mýtus č. 1: Používáme pouze 10 procent mozku

Pravděpodobný původ tohoto mýtu lze vysledovat až do konce 19. století, kdy psychologové William James a Boris Sidis teoreticky tvrdili, že průměrný člověk využívá pouze zlomek své mentální kapacity. O více než sto let později bylo toto tvrzení nepravdivě prezentováno ve filmech jako Limitless, Lucy a Carrie, které zobrazují hlavní postavu, jež uvolňuje svůj plný potenciál a probouzí své „superschopnosti“.

Ve skutečnosti neustále využíváme 100 procent svého mozku. Dr. Rein uvádí, že náš mozek využívá velkou část energie našeho těla, takže 10 procent by pokrylo pouze základní tělesné funkce, jako je dýchání. Jinak jsme v podstatě zombie.

Mýtus č. 2: Existují lidé s pravým a levým mozkem.

Možná jste už slyšeli tvrzení, že lidé používají převážně jednu stranu mozku více než druhou a to, kterou stranu používáte, často určuje vaše osobnostní rysy. Zjednodušeně řečeno, lidé s pravým mozkem bývají kreativnější, zatímco lidé s levým mozkem jsou analytičtí. Mozek však takto prostě nefunguje. Navzdory tomu, co jste slyšeli, nemají vaše osobnostní rysy nic společného s tím, kterou stranu mozku častěji používáte.

Naopak, snímky mozku ukazují ohniska aktivity buď na levé, nebo na pravé straně, podle toho, co člověk dělá. Například když praváci píší, rozsvítí se jim na skenu oblast v levé části mozku, protože to je část, která ovládá pravou ruku. A když člověk mluví, aktivuje se část levé strany mozku, protože tam sídlí centrum lidské řeči.

Mýtus č. 3: Poslech vážné hudby dělá děti chytřejšími

Na základě studie z roku 1993 zkoumala skupina vědců účinky poslechu Mozarta a zjistila, že se účastníkům zlepšilo prostorové uvažování, ale pouze dočasně. Výsledek byl veřejnosti příliš zveličen, a tak vznikl mýtus, který známe jako „Mozartův efekt“.

Mozart sice neudělá vaše děti chytřejšími, ale přehrávání hudby může mít na předčasně narozené děti jiné pozitivní účinky, například zlepšení srdeční frekvence a ústního krmení.

Mozek předčasně narozeného dítěte je stále nezralý, protože spojení mezi jednotlivými oblastmi ještě nejsou posílena. Ale v jedné studii, kdy předčasně narozené děti poslouchaly instrumentální hudbu každý den po dobu pěti dnů, funkční skenování mozku ukázalo, že se v mozku těchto dětí vytvořilo více spojení než u předčasně narozených dětí, které hudbu neslyšely. Konkrétně síť v mozku, která reaguje na podněty z prostředí, byla lépe propojena s dalšími sítěmi, jako jsou smyslově-motorické a sluchové sítě. V podstatě to pomohlo jejich mozku rychleji se vyrovnat mozku donošených dětí, takže mohly začít vnímat svět kolem sebe.

Zdroj: popularmechanics.com