Zákazníkům v Lidlu ani Kauflandu nedávají peníze za tyto lahve. Zákazníci zuří

Když se vám doma nahromadí lahve od piva, běžíme do blízké večerky nebo k automatu v supermarketu. Vracení lahví už se stalo zkrátka běžnou součástí našich životů. Jenže některé lahve se vrátit jednoduše nedají, a to ani v Lidlu, Kauflandu nebo jiné prodejně.

Nedá se vrátit každá lahev, přestože na první pohled vypadají skoro stejně. A právě tohle lidi mate a často i pořádně rozčiluje. V supermarketu, třeba v Lidlu nebo Kauflandu, na vás automat nekompromisně zabliká červeným světýlkem a vy můžete jen bezmocně kroutit hlavou. Češi totiž často netuší, že jim nikdo nevrátí korunu za skleněné lahve od vína, šampaňského nebo třeba některé pivní lahve ze zahraničí.

Vratné nebo nevratné

Vratné lahve poznáte jednoduše: nesou jasné označení, že jsou zálohované. Typické jsou pivní lahve, u kterých dostanete zpět tři koruny, a pokud vracíte celou basu, klidně i 160 Kč (100 Kč za basu a 60 Kč za lahve). Vratné bývají také lahve od některých minerálek nebo limonád, u kterých záloha činí obvykle také tři koruny. Jedná se například o značky limonád Limogang, které koupíte například na Rohlík.cz či ve vybraných večerkách. Vratné skleněné lahve prodává také Mattoni, Kofola, Rajec a Vinea. Záloha na vratné lahve od nápojů Kofola, Rajec, Vinea je 8 korun, na přepravku 50 korun. Mattoni uvádí cenu zálohy za jednu lahev 5 Kč, za celou přepravku 100 Kč, případně poloviční variantu 50 Kč. Mattoni můžete koupit nejen zálohovanou ve skle, ale i v plastové lahvi například na Košík.cz. Každá taková lahev je zálohovaná vratnou částkou 3 Kč. Pak už stačí vrátit prázdnou a nesešlapanou lahev kurýrovi, a záloha vám bude vrácena v plné výši.

Češi si však často myslí, že zálohované jsou všechny skleněné lahve. To je ale velký omyl. Lahve od vína, šampaňského nebo tvrdého alkoholu vratné nebývají. A to i přesto, že jejich lahve jsou kvalitní a působí stejně jako ty pivní. Mnozí zákazníci se proto pravidelně setkávají s tím, že se jim doma hromadí lahve, které nejsou zálohované.

Kam tedy s nimi

Pokud lahev vratná není, patří jednoznačně do kontejneru na tříděné sklo. Češi třídí sklo obvykle velmi dobře. Zelené a bílé kontejnery najdete snad v každé druhé ulici. Důležité ale je vědět, co do nich patří a co už ne. Do zelených nebo bílých kontejnerů na sklo můžete vhazovat lahve od vína, tvrdého alkoholu, různé sklenice od marmelád nebo zavařenin, ale také třeba rozbité skleněné nádobí. Pozor ale, do kontejnerů rozhodně nepatří porcelán, keramika nebo zrcadla. Ty mohou zkomplikovat následnou recyklaci. Sklo je totiž během recyklace znovu roztaveno a kompletně přepracováno na nové lahve. To s sebou nese další emise a energetické náklady. Oproti tomu vratné lahve stačí jen důkladně umýt a mohou být opakovaně použity, což je mnohem ekologičtější.

Proč ne všechno sklo lze zálohovat

Nevratné lahve mají většinou tenčí stěny a jsou méně odolné než ty vratné. Zároveň nejsou standardizované, protože je výrobci často využívají k odlišení od konkurence. Vinaři například preferují vlastní tvary lahví nebo lahve s vygravírovaným logem, což by zkomplikovalo jejich opětovné použití. Aby se lahve daly opakovaně používat, musely by vinařství a výrobci investovat do drahých zařízení na jejich mytí a sterilizaci, což se jim ekonomicky nevyplatí.

Chystaná změna pro PET lahve a plechovky

Od ledna 2026 by se měl v Česku změnit i způsob, jakým nakládáme s plastovými lahvemi a plechovkami. Namísto házení do žlutých popelnic bychom je měli nosit zpět do obchodů, kde za ně dostaneme vratnou zálohu, podobně jako je to u skleněných pivních lahví. Systém by se měl týkat více než 2,5 miliard obalů ročně a zahrnovat nápoje v plastových lahvích od 0,1 do 3 litrů a plechovky do 1 litru, včetně nápojů s obsahem alkoholu do 15 %.

Záloha by měla být ve výši 4 Kč za kus. Tyto obaly by měli přijímat obchody nad 50 m², čerpací stanice a dokonce i online prodejci. Obaly bude nutné vracet s etiketou, nesešlapané a nedeformované. Zálohování má přispět k vyšší míře recyklace: „Díky zálohovacímu systému by se z plastové lahve opět stala petka, což dnes nejde. Používají se znovu maximálně na výrobu mikin nebo třeba koberečků do aut,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík na webu Novinky.cz. Vláda tímto krokem reaguje na požadavky EU, podle nichž musí Česko do roku 2029 zpětně odebírat 90 % plastových nápojových obalů.

Zálohování nevratného skla zatím není na pořadu dne, přestože by to životnímu prostředí výrazně pomohlo. Lidé tak zatím musejí zvládat drobné frustrace při vracení lahví a především nezapomínat správně třídit. Protože i dobře vytříděné nevratné lahve mohou dostat druhou šanci, i když cesta k nové lahvi bude trochu delší.