Ve světě jsou zakázané jako jedovaté. V Česku vám je dá lékař přímo v ordinaci

Nepříjemná bolest, která se pomalu ale jistě zhoršuje. Dělá vám problém kousání jídla, v noci kvůli bolesti zubu nemůžete spát. Nezbývá nic jiného než se objednat k zubaři. O několik dnů později už se nervózně posazujete do bílého křesla a čekáte na diagnózu. Ta je vcelku nepřekvapivá – máte zubní kaz, který je nutný opravit a vyvrtaný otvor v zubu vyplnit zubní plombou. Než se ovšem zubař do celého procesu pustí, důkladně si ověřte, jaký druh výplně váš lékař využívá.

Jestli si totiž myslíte, že jsou všechny zubní výplně stejné a zdravotně nezávadné, nemáte pravdu. Zubní průmysl před nedávnem prošel velkou revolucí – až doposud se ve stomatologii k opravě kazů hojně používaly amalgámové plomby. Ty už jsou ale nyní ve většině ordinací minulostí. Většina světových zemí už je dokonce zakázala využívat úplně! V Česku se s nimi však bohužel stále setkáte. Než si necháte kaz spravit a zub vyplnit, na materiál výplně se raději svého stomatologa zeptejte. Amalgámové plomby totiž mohou vašemu zdraví způsobit pěknou paseku! Dnes už víme, že pro nás rozhodně nejsou prospěšné.

Toxické složky

Amalgám se v zubním odvětví poprvé objevil už na začátku 19. století a jeho využití dychtivě doporučoval slavný vědec Graham Bell. Tehdy ovšem věda nebyla ani zdaleka na takové úrovni jako dnes a nikdo o potenciálních negativních a rizikových účincích amalgámu neměl ani ponětí. Proto se tento druh výplně ve stomatologii ujal a více než 100 let byl běžnou součástí zubní lékařské rutiny. Jedná se o sloučeninu rtuti, mědi, cínu a stříbra. Všechny tyto komponenty jsou nicméně pro lidské tělo potenciálně jedovaté! „Působením tepla a kyselin se mohou z výplní uvolňovat částečky kovů,“ říká odbornice Jutta Altmannová-Breweová. I přesto se však amalgám v naší republice stále hojně používá.

Dnes už známe jeho účinky

Ptáte se, jak je to možné? Amalgám je totiž v porovnání s ostatními výplněmi levný. Navíc je i nesmírně trvanlivý. Silným faktorem bylo i přesvědčení, že jeho negativní účinky nikdy nebyly zcela prokázány. Po nespočet dekád se totiž jeho záporným efektům na lidský organismus nikdo nevěnoval. To se začalo měnit až pár let zpátky. „Tvrzení, že o škodlivosti amalgámu neexistují žádné spolehlivé vědecké důkazy a studie sice dosud zastávají zubaři, zdravotní pojišťovny i politici, ale není pravdivé!“ říká Altmannová-Breweová, která o celé problematice dokonce napsala knihu s názvem Amalgám – časovaná bomba. Dříve se vedlejší účinky této slitiny snažily zamést pod koberec, nyní je všechno jinak. Moderní věda a výzkum už zdravotní rizika zvládnou pojmenovat.

Rakovina i mrtvice

Vědci vychází hlavně z toxických vlastností rtuti. Jelikož tato látka nikdy neopouští tělo, stává se pro něj dráždivou a její uvolňující se mikročástice negativně působí na lidské orgány a procesy. „Stejně jako každá jiná toxická látka, i tento druh poškozuje játra a další měkké tkáně a ničí buňky – může vést k rozvoji chronických onemocnění a rakoviny. Není však známo, kolik rtuti a kolik výplně je potřeba k zahájení tohoto procesu.

Proto je lepší se amalgámům úplně vyhnout,“ říká vyhlášený polský zubař Kazimierz Szulist. Dalším problémem je pak akumulace bakterií, které se uvolňují z amalgámových vyplní. Výplně se časem opotřebovávají a mezi nimi a zuby vznikají nepatrné mezery, které jsou ale rájem pro nejrůznější bakteriální druhy. Uvolňování jejich vyššího množství do těla může vést až k životu ohrožujícím stavům, včetně infarktu a mrtvice. Obecně se onemocnění způsobené amalgámem můžou projevovat symptomy jako jsou bolení hlavy, nervozita, žaludeční potíže, deprese nebo závratě.

Složité odhalení

Všechny výše zmíněné příznaky nicméně nejsou příliš specifické a mohou se pojit s mnoha dalšími zdravotními problémy. I díky tomu tudíž často dochází k chybné diagnostice. A jelikož se mohou problémy spojené s amalgámem projevovat i nárazově, stává se, že je pacient odmítnut s tím, že se jedná o psychosomatické potíže. Pozitivem ale je, že jakmile se na spojení problémů a amalgámu přijde, léčba je většinou velmi jednoduchá a rychlá. Stačí plomby odstranit a vyměnit za moderní bílé. V těžkých případech je potřeba zbytky toxických látek vypudit pomocí injekcí nebo léků

EU ho zakázala

Seznam negativních účinků amalgámu je dlouhý a jeho toxické vlivy už jsou klinicky potvrzeny. Právě proto Evropská unie rozhodla, že už nebude možné tento typ výplně používat. Zákaz začal platit od letošního roku, tedy od ledna 2025. Pro většinu západoevropských zemí jde spíše o mírnou kosmetickou úpravu, jelikož tento druh plomb už prakticky nepoužívají. Amalgám je u nás ale stále rozšířený, a tak má Česko výjimku, a to až do července 2026. Proto se s ním v českých stomatologických ordinacích stále můžete setkat, měli byste ale důmyslně zvážit, zdali si ho necháte aplikovat.

Plomby už nebudou zdarma

Důvod, pproč se u nás amalgám stále hojně používá, je spojený s financemi. Jde totiž o jediný druh výplně, který je plně hrazený pojišťovnou. Za moderní a bezpeční bílé plomby si totiž lidé budou muset připlatit. Hrazeny jsou jen částečně. „S plnou úhradou zubních výplní z kompozitních materiálů počítáme u dětí do 18 let. U ostatních by byly patrně předběžně tyto výplně hrazeny částečně,“ říká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Právě ceny nových výplní jsou důvodem, proč Česko dostalo výjimku – čas navíc má naší zemi poskytnout jakýsi dýchací prostor na to, aby se celý stomatologický průmysl připravil na proměnu. „S ohledem na délku legislativního procesu by bylo problematické, aby tuto změnu ČR stihla od 1. ledna 2025 a celý systém se na ni dostatečně připravil. Proto Ministerstvo zdravotnictví prosadilo odklad o jeden a půl roku pro státy, v nichž je amalgámová výplň hrazena ze zdravotního pojištění,“ dodává Jakob.

Lidé tak musí počítat s tím, že si za zubní výplně začnou od příštího kalendářního roku připlácet ze svého. Bílé plomby jsou sice dražší, na rozdíl od amalgámu jsou ale pro lidský organismus kompletně zdravotně nezávadné.