Vážné varování před konzumací rajčat v prosinci a lednu

Norsko, Dánsko a Švédsko – země, kde si lidé dávají záležet na ekologii a udržitelnosti – nyní přicházejí s naléhavým varováním. Konzumace některých druhů zeleniny a ovoce během zimních měsíců by podle nich mohla mít nečekané důsledky pro naši planetu. Mezi kriticky zmiňovanými potravinami se ocitla i rajčata, zelenina, bez které si leckdo z nás nedokáže svůj běžný jídelníček představit.

Mike Berners-Lee, uznávaný akademik a autor knihy How Bad Are Bananas?, upozorňuje, že rajčata a další rychle se kazící potraviny často podléhají přepravě leteckou dopravou. A právě letecká doprava představuje jeden z největších zdrojů emisí oxidu uhličitého (CO₂). „Letadla jsou klimatickým zločinem,“ varuje Berners-Lee, „protože produkují mnohonásobně více emisí než lodní doprava.“ To znamená, že rajče, které si v zimě koupíte v norském supermarketu, mohlo za svou cestu do vašeho nákupního košíku způsobit více škody, než si dovedete představit.

Podle Berners-Leeho bychom si měli dát pozor na potraviny s krátkou trvanlivostí, které nejsou sezónní. Takové plodiny pravděpodobně musely být buď vypěstovány ve sklenících, což vyžaduje velké množství energie, nebo převezeny letadlem. V severských zemích to v zimě zahrnuje nejen rajčata, ale i jahody, chřest, hlávkový salát a některé druhy řezaných květin.

Lodě vs. letadla: Jak poznáte „méně škodlivé“ potraviny?

Na druhé straně existují potraviny, které mají dlouhou trvanlivost a mohou být přepravovány lodní dopravou, která je mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Mezi tyto potraviny patří například banány, jablka nebo pomeranče. „Tyto plody se téměř vždy přepravují loděmi, což znamená, že jejich uhlíková stopa je v porovnání s rychle se kazícími potravinami mnohem menší,“ vysvětluje vědec.

Podle něj je tedy z hlediska klimatu lepší sáhnout po druzích ovoce a zeleniny, které jsou sezónní, lokální nebo přivezené lodní dopravou. „Pokud máte možnost, kupujte místní produkty, které odpovídají sezóně. A když už musíte sáhnout po importovaných potravinách, vybírejte ty, které byly přepravovány lodí,“ dodává.

Zimní rajčata: Domácí pěstování jako ekologická alternativa

Někteří zahrádkáři mají to štěstí, že jim v listopadu či prosinci ještě nějaká rajčata dozrají ve skleníku. Pokud však k pěstování používáte umělé osvětlení nebo topení, může být vaše uhlíková stopa srovnatelná s těmi, kdo si rajčata koupí v supermarketu. Na druhou stranu – pokud rajčata pěstujete přirozeně, bez použití energie, mohou být ekologickou a chutnou alternativou.

Jak zimní potraviny ovlivňují naši planetu?

Emise CO₂ jsou jedním z hlavních faktorů přispívajících ke globálnímu oteplování. Podle Berners-Leeho je důležité pochopit, že naše rozhodnutí v obchodě mají dalekosáhlé důsledky. „Lidé často vnímají důsledky svých činů pouze tehdy, když je mají přímo před očima. Ale co když jsou tyto důsledky rozloženy mezi miliardy lidí po celém světě?“ ptá se akademik. Upozorňuje, že zbytečné emise CO₂ mohou způsobit utrpení, které je pro nás nepředstavitelné.

Pro představu – typická norská strava může podle odhadů snížit vlastní uhlíkovou stopu až o 10 %, pokud se lidé budou důsledně vyhýbat letecky transportovaných potravinám a zaměří se na sezónní produkty.

Co s tím můžeme udělat my?

Při nákupu potravin v zimních měsících zkuste přemýšlet o jejich původu. Místní sezónní produkty jsou nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale často i chutnější a zdravější. A když už musíte sáhnout po dovážených potravinách, vybírejte ty, které mají delší trvanlivost a byly přepravovány lodní dopravou.

Rajčata, jahody či hlávkový salát si tedy v lednu raději odpusťte – nejenže tím pomůžete planetě, ale možná objevíte kouzlo tradičních zimních pokrmů z lokálních surovin. Podpořte tuzemské farmáře – v konečném důsledku nejde jen o náš talíř, ale o budoucnost nás všech.