V září 2025 se začne platit za státní základní školy. Částka je vyšší, než se čekalo

Oficiálně jsou základní a střední školy v Česku stále bezplatné. S příchodem nového školního roku ale rodiče obvykle zjišťují, že i „zdarma“ je může vyjít docela draho. Neplatí sice školné, zato všechno okolo ano.

Dříve šlo o drobnosti, které bylo možné zvážit podle situace. Od příspěvků na SRPŠ přes povinné učebnice až po zájmové aktivity, které školy organizují přímo během vyučování. Takové výdaje už rodiče často nemohou odmítnout, protože by jejich dítě zůstalo mimo dění a v kolektivu spolužáků by dostalo nálepku outsidera. Částky, které školy v průběhu roku z rodičů vyinkasují, šplhají do tisíců.

Neplatíte školné, ale všechno ostatní ano

Když se řekne veřejné školství, většina z nás si představí vzdělání bez finančních nároků. Jenže realita rodičů školáků i studentů středních škol v roce 2025 je trochu jiná. Hned v září rodiče zjišťují, že je potřeba zaplatit například:

• Příspěvek SRPŠ (sdružení rodičů a přátel školy) – běžně se tahle položka pohybuje okolo pětistovky, každá škola si ale stanovuje vlastní výši i pravidla. Zatímco na některých školách tak rodiče platí jeden mírný poplatek za všechny děti, jiné si neváhají říct i o dva tisíce na každé dítě, které školu navštěvuje.
• Zájmové aktivity organizované školou – přestože jde o nepovinné kroužky, děti často podléhají kamarádům a mají pocit, že když nebudou některý z kroužků navštěvovat, o kamarády přijdou. Kroužky už nejsou dotované státem, jde o volnočasovou aktivitu, za kterou rodiče zaplatí nejčastěji 500 až 1 500 korun za pololetí.
• Školní výlety, projektové dny a kulturní akce – jeden výlet do divadla nebo materiály na projektový den vyjdou na 50 až 300 korun, takových akcí se za školní rok sejde hned několik. Školní výlet zahrnující dopravu i vstupy tak částku, kterou rodiče za školní rok za podobné akce zaplatí, tak šplhá k několika tisícům korun.
• Učebnice a pracovní sešity – učebnice se na základních školách většinou stále dědí po žácích vyššího ročníku, na středních školách ale takové učebnicové fondy zpravidla chybí. Žáci i studenti si navíc musí dokupovat i klasické a pracovní sešity, které vzhledem k charakteru nelze pořídit z druhé ruky. Učebnice a sešity bývají nejdražší položkou, která dosahuje řádu několika tisíc korun.

Kolik rodiče stojí školní docházka?

Rodiče dvou dětí na státní škole mohou v součtu jen na začátku školního roku zaplatit i 5 až 8 tisíc korun. V některých případech dokonce mnohem více. A to bez nákladů na další školní pomůcky, jako kružítka či tužky, bez obědů či dopravy. Výdaje se pochopitelně liší podle regionu a konkrétní školy, trend je však všude stejný: Náklady rostou.

Kde končí dobrovolnost?

Školy rády operují pojmem „dobrovolnost“. Příspěvky do SRPŠ jsou sice dobrovolné, rozhodně ale ne anonymní. Školy si vedou přehled, kdo příspěvek zaplatil, a děti, které jej nedonesly, učitelé před třídou o jeho zaplacení upomínají.

Podobné je to i s kroužky. Přestože v tomto ohledu školy tlak na děti nevyvíjejí, dostávají se do něj právě vlivem kamarádů a spolužáků. Ti si o přestávkách sdílejí své zážitky a děti, které kroužek nenavštěvují, se do debaty nemají čím zapojit. Nezapsat dítě do zájmové aktivity pak často znamená jeho vyčlenění z kolektivu.

Jak to vidí rodiče?

Podle některých ohlasů rodičů by školy udělaly nejlíp, kdyby zavedly něco jako školné. Rodiče by hned ze začátku školního roku měli jasno, kolik mají zaplatit, a škola by z těchto peněz čerpala na všechny výdaje, se kterými pak za rodiči posílají jejich děti. A často i na poslední chvíli.

Jiní naopak tento přístup kritizují a odvolávají se na českou legislativu, která jasně vymezuje veřejné školství jako plně hrazené státem bez nutné spoluúčasti rodičů. Přestože si školy výslovně neříkají o školné a poplatky, které rodiče v průběhu roku hradí, jsou určené na mimoškolní aktivity jejich dětí, řada rodičů to vidí jinak.

Rok 2025 tak přináší hořké zjištění, státní školy sice zůstávají bez školného, bez nákladů ale rozhodně nejsou. S některými výdaji dokonce může rodičům pomoci stát. Otázka, zda je vzdělání opravdu zadarmo, se i přesto stává čím dál naléhavější.