Toxická kosmetika v Česku. Pokud ji máte doma, okamžitě ji vyhoďte. Riskujete zdraví

Přestože byla zakázána už v roce 2022, stále se objevuje na pultech českých obchodů. Látka lilial, dříve běžná v parfémech, sprchových gelech či lacích na vlasy, je podle vědců i úřadů nebezpečná pro lidské zdraví. Přestože se výrobci vymlouvají na staré zásoby, varování odborníků zůstává, výrobky obsahující nebezpečný lilial patří do koše.

Lilial byl dlouho považován za běžnou kosmetickou složku s příjemnou květinovou vůní. Chemicky jde o látku s názvem butylfenyl methylpropional, která se používala v šamponech, deodorantech, sprchových gelech i toaletních vodách. Jenže pak přišla studená sprcha. Evropská agentura pro chemické látky ho zařadila mezi toxické látky kategorie 1B, což znamená, že existuje dostatek důkazů o jeho škodlivosti pro reprodukci. V důsledku toho platí v celé EU od března 2022 zákaz použití lilialu v kosmetice. Přesto ho zákazníci stále nacházejí ve výrobcích běžných značek.

Prodává se i přes zákaz

I když je lilial v kosmetice oficiálně zakázán, české kontroly z roku 2024 ukázaly, že situace není pod kontrolou. Hygienici při celostátním šetření narazili na produkty známých značek, jako jsou Dove, Palmolive, Fa nebo Adidas, které ho stále obsahovaly. Látka se často skrývá pod názvem butylphenyl methylpropional nebo zkratkou p-BMHCA, což laikům komplikuje její odhalení. „V malém počtu případů se stává, že je produkt vyrobený v období před úpravou legislativy stále dostupný spotřebitelům. Důvodem je situace, kdy prodejce nepostupuje při správě zásob podle principu FIFO a produkty, které byly naskladněny jako první, neprodává průběžně,“ připustila Zuzana Kaňuchová ze společnosti Henkel, pod kterou spadá značka Fa. Jenže výrobky s nebezpečnými složkami neměly být v prodeji už dávno, a to bez ohledu na datum výroby.

Problém je větší, než se tváří

Ministerstvo zdravotnictví nepopírá, že situace není ideální. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob připomíná, že podobné případy se v Evropě objevují často. „Poměrně často se v EU nacházejí kosmetické přípravky s obsahem zakázaných složek nebo složek překračujících povolený limit,“ uvedl pro média. Důkazem je i evropský systém Safety Gate, kam se zapisují nebezpečné produkty prodávané v rámci členských států. Lilial v tomto registru figuruje opakovaně. A to včetně produktů, které byly dostupné na českém trhu ještě letos. Ukazuje se tak, že kontrolní mechanismy nestačí. Značná část odpovědnosti tak leží na samotných spotřebitelích.

Kdo za to vlastně může?

Zákon sice jasně stanoví, že za bezpečnost kosmetických výrobků odpovídá výrobce nebo dovozce, ale v praxi bývá situace odlišná. V mnoha případech totiž velké značky sankce obloukem obcházejí. „V případě látky BMHCA (lilial) zpravidla výrobci informovali své odběratele o nutnosti vrátit neprodané výrobky kvůli obsahu zakázané látky. Přesto ne všichni obchodníci tyto pokyny respektovali. Pokuty se proto týkají v tomto případě prodejců,“ vysvětluje Ondřej Jakob. Zákon přitom umožňuje uložit pokutu až do výše tří milionů korun. Žádný z výrobců však zatím pokutu nedostal.

Čtení etiket vám může zachránit zdraví

Nejjednodušší ochranou zůstává prevence, kterou je čtení etiket. Lilial se může skrývat pod více názvy, ale nejčastěji ho najdete jako butylphenyl methylpropional, p-BMHCA nebo 2-(4-terc-butylbenzyl)propanal. Pokud takový název na obalu objevíte, je nejlepší výrobek rovnou přestat používat. V ideálním případě jej zlikvidujte jako běžný odpad, nikoliv spláchnutím do kanalizace. V případě nákupu v obchodě je vhodné kontaktovat Českou obchodní inspekci nebo hygienickou stanici a výrobek nahlásit.

Lilial není sám

Evropská unie má jedny z nejpřísnějších kritérií pro používání kosmetických látek na světě. Regulace se vztahují jak na jednotlivé látky, tak na jejich množství v produktu. Neřeší se ovšem jejich kumulativní účinek. „Evropská komise průběžně rozšiřuje seznam zakázaných látek používaných v kosmetických přípravcích na základě vědeckých poznatků,“ říká Ondřej Smílek z Hygienické stanice hl. města Prahy. V tomto roce tak začne v kosmetickém průmyslu platit zákaz použití nanomateriálů jako je koloidní zlato a stříbro, měď a akrylátový kopolymer. Na evropský trh od roku 2025 nesmějí ani produkty obsahující látku camphor, která se v kosmetickém průmyslu používá jako filtr ultrafialového záření.