Tohle jsem vykopala na zahradě a už chápu, proč se žádným keřům 10 let nedařilo. Nejspíš to tam máte taky

Některé zahrady mají na první pohled všechno, slunce, dostatek vody, péči. Přesto se jim nedaří. Keře nerostou, květiny uvadají a tráva připomíná vyprahlé stepi. Mnoho zahrádkářů to přičítá nevhodné poloze nebo klimatu. Jenže skutečný důvod může ležet hlouběji, doslova. Pod nenápadnou vrstvou půdy se mohou skrývat letité stavební odpady, které doslova dusí kořeny všeho, co do půdy zasadíte.

Bez důkladného průzkumu a úprav se tak může ze zahradničení stát nekonečný boj bez výsledků.

Příběh paní Jany z okraje Prahy je typickým případem. Na zahradě po rodičích se deset let snažila vysázet různé keře, bylinky a dokonce i menší stromky. Všechno bez úspěchu. „Nejprve jsem si myslela, že je problém ve stínu nebo suchu. Ale když mi už ani kopretiny nevydržely, rozhodla jsem se záhon kompletně překopat. A tam to bylo, cihly, rozbité sklo, kusy betonu i staré dráty. Byl tam doslova zahrabaný odpad.“

Neviditelný problém pod povrchem

Takzvaná navážka je častým problémem hlavně v novějších zástavbách nebo na pozemcích, kde dříve stála stará stavba. Místo po bourání se často jen přehrne vrstvou hlíny a tváří se jako zahrada. Jenže pod povrchem zůstávají cihly, skleněné střepy, rezavý kov a další stavební odpad, který výrazně snižuje kvalitu půdy.

Rostliny v takovém prostředí trpí. Jejich kořeny nemají dostatek prostoru pro růst, půda zadržuje vodu nepravidelně a v horku se přehřívá. Navíc některé zbytky stavebních materiálů mohou uvolňovat do půdy látky nevhodné pro rostliny.

Nestačí jen přisypat novou hlínu

Častou chybou je snaha řešit problém jednoduše, navézt pár centimetrů kvalitní zeminy. Bohužel ani nejlepší kompost nezachrání zahradu, pokud se pod ním nachází metr suti a cihel. Klíčem k úspěchu je odstranit problémové vrstvy až na zdravou půdu.

Postup bývá jednoduchý, ale fyzicky náročný:

1. Odstranit horní vrstvu trávy a hlíny.
2. Opatrně překopat zem do hloubky 50 až 80 centimetrů.
3. Ručně odstranit větší kusy odpadu, cihly, beton, sklo, plasty, kov.
4. Půdu prosít nebo nahradit novou zahradnickou zeminou.
5. Zvážit drenáž nebo základní test kvality půdy.

S takovým zásahem je ideální počítat ještě před založením zahrady. Pokud kupujete dům, který je po rekonstrukci nebo stavbě, vyplatí se zeptat na historii pozemku a zkontrolovat zem pod záhony dřív, než do ní investujete čas a peníze.

Jak poznat problém s navážkou

Kromě toho, že se rostlinám nedaří, můžete pozorovat:

• velmi tvrdou půdu i po dešti
• rychlé vysychání záhonů
• přítomnost stavebních zbytků při každém kopnutí
• časté zahnívání kořenů

Odborníci radí udělat jednoduchý test, vyhloubit zkušební jámu do hloubky půl metru. Už během toho, co budete kopat, zjistíte, co se pod zemí skrývá. Pokud najdete velké množství stavebního odpadu, je nutné ho odstranit.

Co s odpadem ze zahrady

Stavební suť z pozemku nesmí skončit v běžné popelnici. Obce většinou nabízejí sběrné dvory, kam lze bezplatně nebo za malý poplatek suť odvézt. Pokud jí máte hodně, je možné si objednat kontejner, který vám firma přistaví a následně odveze.

Na některých místech se také pořádají takzvané dny sběru odpadu, kdy obce zajišťují odvoz většího množství odpadu včetně suti. Podrobnosti najdete na webech jednotlivých měst a obcí.

Dobrá půda rovná se úspěšná zahrada

Investice do kvalitní půdy je klíčová. Nejde jen o estetiku, zdravá zemina znamená zdravé rostliny, vyšší úrodu a méně škůdců i chorob. Jestli si nejste jisti kvalitou své zahrady, můžete si nechat udělat půdní rozbor. Ten odhalí nejen složení zeminy, ale i případnou kontaminaci nebo pH nevhodné pro pěstování.

Příběh paní Jany není výjimkou. Mnoho lidí teprve po letech zjistí, proč se jejich zahradě nedaří. Řešení však existuje, a často stačí jen odvaha vzít do ruky rýč a podívat se pod povrch. Až tehdy začne půda dýchat a zahrada kvést.