Tohle dělají na celém světě jen Češi. Ročně přicházejí o desítky tisíc a cizinci si klepou na čelo

Když se cizinci zaměří na to, jak Češi tráví víkendy, často nechápou. Zatímco v západní Evropě je běžné trávit víkendy na výletech nebo aspoň vyrazit do lázní či wellness hotelu, Češi většinou v pátek odpoledne balí kufry, naloží do auta rodinu, psa, zásoby na dva dny a vyráží na chatu nebo chalupu.

Podle statistik má chatu nebo chalupu téměř každý pátý Čech. Zajímavé přitom je, kolik peněz a energie do svých druhých domovů Češi vkládají. Nejde jen o pořizovací cenu. Každý rok se investuje do oprav, rekonstrukcí, zahradního nářadí, nových oken, plotů, dlažby nebo zahradního domku. Téměř automaticky padne velká část úspor právě sem. „Letos jsme vyměnili střechu a zateplili fasádu. Stálo to skoro tolik, co dovolená v Thajsku,“ konstatuje bez zaváhání třiapadesátiletý Tomáš. Většina lidí ale na chatu nejezdí odpočívat – není to hotel, ale spíš nekončící pracovní tábor, který však, z neznámého důvodu, spoustu Čechů skutečně naplňuje.

Zatímco jiní plánují wellness pobyt v Alpách nebo poznávací zájezd do jižní Itálie, česká rodina místo toho nakupuje pytle s hlínou, sazenice rajčat, nátěrové barvy a nový gril. Utratí desetitisíce za věci, které končí někde v trávě, v záhonu nebo na poličce v zahradním domku. Přesto mají pocit, že právě tohle je ten správný způsob odpočinku.

Kolotoč povinností, který nikdy nekončí

Víkend na chatě má pro mnoho Čechů přesně daný scénář. Nejprve zabalit, nakoupit a navařit a vydat se na cestu, která často trvá i dvě hodiny. A pokud chata leží v populární oblasti, nezřídka je čeká popojíždění v koloně. Hned po příjezdu následuje kontrola stavu nemovitosti, vynášení věcí z auta, a začíná se pracovat. Jaro znamená sázení, zima úklid, léto sklizeň a podzim přípravy na další sezónu. Tráva roste rychleji než úspory na dovolenou, ploty se naklání, záhonky čekají na nové osivo. Navíc se k tomu všemu hromadí drobnosti jako opravit okap, natřít dveře, posekat vysokou trávu.

Kdo nejezdí na chatu pravidelně, ten riskuje, že mu úroda uschne nebo zplesniví, trávník se změní v džungli a sousedi si začnou stěžovat, že zeleň se prodírá až za plot. „Na chatu musíme jet, protože je úroda. Nikam jinam se stejně nedostaneme, všechno volno padne na zahradu,“ komentuje s úsměvem paní Jitka. I když je chata vzdálená přes sto kilometrů, stejně víkend co víkend vyráží. Návraty pak bývají hektické, odpoledne už se balí, protože v šest začínají zácpy na dálnici. Když rodina dorazí domů, bývá často unavenější než v pátek.

Cizinci raději relaxují, Češi budují

Cizinci se někdy podivují, proč Češi věnují tolik času a peněz něčemu, co jim na první pohled přináší hlavně starosti. Především sousedé ve Skandinávii, Německu nebo třeba Nizozemsku raději investují úspory do cestování, zážitků a pohodlí. Mnozí dávají přednost poznávání nových míst před dlouhodobým závazkem v podobě chaty nebo chalupy. Podle výzkumů se v západní Evropě průměrná dovolená prodlužuje a stále více lidí volí cesty do zahraničí, kde hledají odpočinek a inspiraci.

„My bychom za ty peníze raději každý měsíc jeli někam na výlet, zažili něco nového a nemuseli se o nic starat,“ říká s údivem třicetiletý Holanďan Pieter, když se dozvídá, kolik času Češi věnují péči o své druhé domovy. V mnoha zemích je vlastnictví chaty spojeno s vysokými náklady a není tak rozšířené, navíc je považováno spíše za břímě než výhodu.

Zábava nebo povinnost

Přesto se v české společnosti fenomén chataření těší dlouhodobé oblibě. V průzkumech většina lidí přiznává, že by se chaty jen těžko vzdávala. I když je každá cesta spojena s plánováním, nakládáním a vykládáním věcí, opravami a rutinní údržbou, zůstává to pro mnoho rodin nedílnou součástí života. Pro některé je to symbol jistoty, pro jiné únik z města nebo vzpomínka na dětství. Tím se Česko liší od většiny Evropy, kde dominuje zájem o poznání, odpočinek a flexibilitu.

Faktem ale zůstává, že Češi kvůli chatám ročně přicházejí o desítky tisíc korun, které by mohli utratit za dovolenou nebo jiné zážitky. Místo toho je investují do nekončících projektů, zahrad a oprav. Cizinci se tomu diví, ale pro většinu Čechů je odpověď jasná: „Bez chaty by nám něco chybělo. Víkend bez práce není víkend.“ A možná právě tohle je jeden z nejvýraznějších kulturních rysů, který Čechy od zbytku světa odlišuje.