Tohle byl nejkrásnější dárek, který jsem v dětství dostal od rodičů. Teď mi za něj nabízejí 40 000 korun
Najít pod stromečkem nebo dostat zrcadlovku k narozeninám byl odvěký sen každého, kdo to s fotografováním myslel jen trochu vážně. Přestože se dnes dají dělat nádherné fotky i mobilem, který všichni nosíme v kapse, kouzlo starých vintage zrcadlovek neutichá. Ba právě naopak, milovníci a sběratelé historických aparátů jsou ochotni pro funkční kousek s příběhem sáhnout do kapsy víc než kdy dříve.
Možná máte doma na půdě nebo hluboko v šuplíku zastrčený starý fotoaparát, který kdysi patřil dědovi. Pokud je na něm nápis Leica, měli byste zpozornět, protože možná držíte v rukou jackpot. I běžný model M6 z 80. let dnes totiž dosahuje cen v desítkách tisíc korun. Sběratelské kusy jako Leica M3 nebo dokonce prototypy z 20. let se pak prodávají i za stovky tisíc až miliony. Pro sběratele a milovníky fotografie totiž fotoaparáty značky Leica představují výjimečný kus historie.

Skromné začátky
Dnes je značka Leica neoddiskutovatelným synonymem pro kvalitu, luxus a mechanickou dokonalost. Její historie však začíná velmi skromně, ve firmě Ernst Leitz ve Wetzlaru, kde technik Oskar Barnack v roce 1913 sestrojil první prototyp malého přístroje na 35 mm kinofilm. Barnack potřeboval něco lehkého a kompaktního pro své oblíbené horské výlety. Nevědomky tímto vytvořil zařízení, které navždy změnilo svět fotografie.
První masově vyráběný model Leica I přišel na trh v roce 1925 a okamžitě zaujal celý svět. Barnackův nápad byl jednoduchý, ale vskutku geniální. Otočit kinofilm z vertikálního do horizontálního formátu a vytvořit tak pole 24×36 mm. Vznikl tak kompaktní přístroj, který bylo možné nosit v kapse. Ačkoli původní záměr byl čistě praktický, Leica díky své přenosnosti, kvalitě a inovativnímu designu rychle získala popularitu. Její úspěch pomohl definovat dnes už běžný fotografický formát a položil základy moderní 35mm fotografie, která přetrvává dodnes i v digitálním světě.
Oblíbený u slavných fotografů
V době, kdy byly fotoaparáty nepraktické obrovské dřevěné krabice na stativech, přišla Leica jako blesk z čistého nebe. Díky kompaktnosti a dálkoměrnému hledáčku se stala ideálním nástrojem pro reportéry, válečné fotografy i dokumentaristy. V rukou fotografů jako Henri Cartier-Bresson, Robert Capa nebo Sebastiao Salgado vznikaly s Leicou ikonické snímky 20. století. Fotografie přestala být inscenovanou scénou, ale stala se z ní rychlá a autentická výpověď o světě kolem nás.

Preciznost místo líbivých trendů
Od prvních modelů s pevnými objektivy se Leica rychle posouvala kupředu. Roku 1932 přišla Leica II s integrovaným dálkoměrem, v roce 1954 pak legendární Leica M3 s novým bajonetovým uchycením objektivů. Model M6 z roku 1984 nabídl integrované měření expozice. Moderní verze této klasiky se vyrábějí dodnes. Leica nikdy nepodlehla módním trendům, ale raději zůstala věrná precizní mechanice, minimalistickému designu a důrazu na kvalitu. Ostatně to je i důvod, proč je Leica doposud tak žádaná.
Sto let příběhů
Značka Leica nevypráví jen příběh o dokonalé technologii a poctivém řemeslu, které přetrvalo století. Vypráví i příběh o zpomalení a přemýšlení nad každým snímkem a také pocitu, když vezmete do ruky něco, co bylo vyrobeno s péčí a láskou. Ať už je to dar od rodičů, nález z bazaru nebo pečlivě vybraný kousek z aukce. Leica si své místo v srdci fotografa vždy najde. A možná i proto za ni lidé neváhají nabídnout desetitisíce. Nejde totiž jen o obraz, ale o příběh. A ten začal už před více než sto lety.