Tento paskvil jsem schoval pro vnoučata, aby pochopili, jaký byl socialismus. Dnes mi za něj starožitník vyplatil krásnou částku

Věci, které jsme ještě nedávno odnášeli na chalupu nebo rovnou vyhazovali na sběrný dvůr, dnes slaví nečekaný návrat. Staré skleničky po babičce, porcelán, dětské hračky z 80. let nebo kýčovité sošky, které léta jen chytaly prach na poličce. Retro vlna dorazila i do světa starožitností a některé zdánlivě bezcenné předměty dnes mají na aukčních portálech překvapivou cenu.

Zatímco mnozí ještě považují podobné kousky za „paskvily“ a relikty doby, kterou bychom nejradši zapomněli, trh s vintage dekoracemi oživuje právě tato nostalgie. Obzvlášť silně je to vidět u předmětů z období socialismu, typicky české sklo, hračky, nábytek nebo výzdoba, která byla v každé domácnosti. Právě tyto věci dnes začínají vyhledávat sběratelé, designéři i organizátoři výstav.

Na jednom diskuzním fóru jsme narazili na příběh staršího muže, který v rodině léta uchovával skleněnou dekoraci ve tvaru ryby. Prý ji kdysi schoval pro své vnoučata, aby prý jednou viděla, co za „paskvily“ zdobilo domácnosti za socialismu. Dlouhá léta ležela bez povšimnutí, až ji jednou vzal s sebou do starožitnictví. A nestačil se divit. Místo smíchu nebo odmítnutí mu starožitník bez váhání vyplatil velmi zajímavou částku.

Památka na socialismus dnes stojí tisíce

Spousta z nás si pamatuje na skleněné ryby, co stály na obývákových stěnách. Barevné, trochu kýčovité, ale ručně dělané. Dnes už jsou z nich retro poklady. Vybavují byty v moderním vintage stylu, objevují se v designových galeriích a lidé je kupují z čisté nostalgie nebo jako investici. To, co bylo ještě nedávno „vošklivý krám“, má dnes pro některé lidi překvapivou cenu.

Podobné skleněné ryby dnes najdete na aukčních portálech a našich i mezinárodních bazarech. Většina pochází z 70. a 80. let a byla vyrobená technikou hutního skla, to znamená, že každá je originál, ručně foukaný a tvarovaný. Některé mají uvnitř vzduchové bubliny, jiné vrstvené barevné sklo, často v extravagantních kombinacích. Dřív působily lacině, ale dnes jejich nedokonalosti působí spíš jako přednost. Vypovídají totiž o době, kdy vznikly.

Některé kousky pocházejí z Itálie

Z českých kousků se často objevují práce ze sklárny Exbor nebo plastiky od Miloslava Janků. Na aukčním portálu se prodává ryba za dva tisíce korun, další vychází na 2 300 korun.Mezi nabízenými kusy se ale objevují i ryby původem z Itálie, konkrétně z ostrova Murano, který je známý svou sklářskou tradicí.

Muránské ryby, stejně jako mísy nebo vázy, bývají ručně foukané, vrstvené a mají specifickou barevnost i tvar. Na zahraničních portálech se dá najít například mísa z muránského skla od slavného designéra Flavia Poliho, ručně dělaný kus v technice sommerso, jehož cena přesahuje devět tisíc korun. 

Jak zjistit, jestli má ta vaše hodnotu

Pokud máte doma podobnou rybu a říkáte si, jestli za něco stojí, je několik věcí, které vám můžou napovědět. Nejprve se podívejte, jestli na sobě nemá nějakou značku, nálepku nebo rytinu, bývá to třeba jméno sklárny nebo autora. Není to tam vždy, ale když je, pomůže to zjistit cenu. Pak zkuste rybu porovnat s tím, co se prodává online, na různých bazarech, aukčních portálech nebo v různých skupinách na Facebooku, kde se pohybují sběratelé. Klidně tam nahrajte fotku a zeptejte se, často vám někdo ochotně poradí.

Když máte podezření, že by to mohl být vzácnější kousek, klidně se stavte v nějakém starožitnictví nebo oslovte starožitníka online. Buď vám rovnou řeknou cenu, nebo ji vezmou do výkupu. Někdy je lepší chvíli počkat a neprodávat prvnímu zájemci, protože trh s podobnými věcmi teď žije a ceny rostou.