Studenti našli způsob, jak v Lidlu ušetřit stovky korun. Prodavačky jsou bezradné

Když přijde na to, jak ušetřit pár korun k dobru, jsou obvykle Češi velmi vynalézaví. Obzvlášť to platí v případě studentů, kteří mají často hluboko do kapsy. Mnoho z nich objevilo originální způsob, jak si nastřádat drobné navíc. 

V supermarketu obvykle používáme pětikoruny nebo desetikoruny, abychom si mohli zapůjčit nákupní košík. Mnoho lidí ale překvapivě poté vozík někde před prodejnou ponechá, aniž by si vyzvedli své peníze nazpět. Stát za tím může například lenost nebo to, že se zkrátka nesoustředí a pospíchají z nákupu za dalšími povinnostmi. 

A právě toto je chvíle, kdy si všímavý student může přivydělat. Stačí totiž několik takových košíků vrátit a hned je v peněžence o několik desítek korun navíc. Jistě, není to nejspíš částka, která z vás udělá milionáře, ale na skromnější svačinku se určitě hodí. 

Vratné lahve mohou být téměř zlatý důl

Další možností je sběr vratných lahví. Ty se často povalují v okolí popelnic nebo večerek, případně u sportovních stadionů. Lidé, kteří je odloží, jednoduše nechtějí vážit cestu do supermarketu, aby výměnou za ně získali zálohu zpět. 

Sami nejspíš dobře víte, že pokud si dáte tu práci a odnesete všechny lahve od piva, které máte doma, často dostanete u pokladny třeba stokorunu navíc. Na každé vysokoškolské koleji se najde někdo, komu se s vratnými lahvemi jít nechce, a to je příležitost pro snaživějšího spolubydlícího. 

Studenti šetří i jinými způsoby

Existuje ale pochopitelně mnoho dalších způsobů, jak mohou studenti ušetřit. Jednou z možností je využívat zvýhodněné balíčky se zlevněnou zeleninou. Speciální papírové tašky s přebytky ze sekce ovoce a zeleniny, které nejsou již právě výstavní, nabízí například supermarket Lidl, a to za 25 korun. Podobnou možnost ale máte také v řadě dalších řetězců. 

Zvlášť před několika lety byl v módě také takzvaný „dumpster diving“, neboli hledání jídla v kontejnerech. Než se vyděsíte, uklidníme vás – nejedná se o hledání zbytků v popelnici. 

Každý supermarket má většinou ve svém zázemí velké kontejnery, do kterých odkládá potraviny, které jsou sice ještě v pořádku, ale vypršela jim lhůta minimální trvanlivosti. To z nich činí neprodejné zboží. Podobně tam končilo například neprodané pečivo a podobné věci. 

Nejen z důvodu úspor, ale také poukázání na plýtvání potravinami, řada převážně mladých lidí chodila tyto kontejnery vybírat. V současnosti ale většina prodejců daruje podobné přebytky k dobročinným účelům, ať už potravinovým bankám, nebo například útulkům pro ohrožená zvířata. Možností pro „hledače potravin“ tak již podstatně ubylo. 

Jak jsou na tom studenti v Česku finančně?

Jaká je vlastně finanční situace českých studentů? Oproti mnoha státům máme výhodu v tom, že je vysoká škola zdarma. Zároveň ale studenti nedostávají prakticky žádnou podporu, která by jim pomohla během tohoto období vyžít. 

Musí se tak spolehnout převážně na podporu rodičů a přivýdělky na brigádách. Pokud si některá rodina nemůže dovolit potomka na studiích podporovat, ocitá se v nezáviděníhodné situaci. 

Státní vysoké školy sice poskytují například sociální stipendia, ta ale obvykle nepokryjí ani náklady na ubytování. Například Karlova Univerzita poskytuje sociální stipendium ve výši 4730 korun měsíčně. Průměrná cena za ubytování na koleji je přitom 5600 korun měsíčně. Například v Praze se ale může běžně vyšplhat až na 7000 korun. 

Ubytovací kapacity ale nejsou dostatečné, a tak se nedostane na všechny. Získat kolej, pokud studujete ve stejném městě, ze kterého pocházíte, je tak spíše nereálné. Ubytování na sdíleném pronajatém bytě může stát ještě výrazně více. V Praze se pohybuje mezi 10 a 15 tisíci korunami měsíčně za pokoj. To je také důvodem, proč 92 procent českých vysokoškoláků při škole pracuje. V rámci Evropy to patří k nejvyšším číslům.