Stačí jediné slovo do telefonu a 3000 Kč vyletí komínem. Šmejdi útočí na osamělé české seniory
Podvodníci mění taktiku, ale cíl zůstává stejný: dostat z lidí peníze co nejjednodušším způsobem. Tentokrát si nevyhlédli vchodové dveře, ale sluchátka telefonů. Volají z neznámých čísel, mluví plynule a zdvořile, nabízejí „výhodu“, „úsporu“ nebo „průzkum“. A přitom stačí opravdu málo, jedna nevinná věta během hovoru a škoda je na světě.
Nejčastěji míří na starší lidi, kteří jsou zvyklí být vstřícní a ochotní. Telefon zvednou, protože se domnívají, že jde o něco důležitého. Avšak ten, kdo volá, má připravený scénář. A právě dobře sehraný rozhovor, který nevzbudí podezření, bývá začátkem nepříjemností, které mohou skončit nečekaným finančním závazkem.
Jedno slovo může stát tisíce
Telefonát vypadá nevinně. Volající se představí, mluví přátelsky a tvrdí, že nejde o žádný prodej. Jen krátký průzkum nebo nabídka výhodnější služby. Ptá se na věk, spokojenost s energiemi, zdravotní stav nebo jiná obecná témata. A pak přijde otázka, na kterou většina lidí bez váhání odpoví: „Ano.“ Nebo také „Souhlasím.“ Právě v tu chvíli se ale může stát, že nevědomky stvrdíte smlouvu, která vás bude stát nemalé peníze, například 3000 Kč.
Operátoři, často vyškolení na psychologický nátlak, volí otázky, které automaticky svádí k pozitivní odpovědi: „Slyšíme se dobře?“, „Mluvím s panem Novákem?“ nebo „Máte chvilku?“. Jakmile zazní „ano“, hovor pokračuje dál a v průběhu může dojít k situaci, kdy je tato odpověď použita jako potvrzení souhlasu se změnou smlouvy, převedením služeb nebo objednávkou. Pokud je hovor nahráván, mohou být právě tyto části následně použity jako důkaz souhlasu.

Senioři jsou častou obětí
Mnozí lidé netuší, že i jedno obyčejné slovo může být vyloženo jako právně závazné. Zvláště pokud volající následně odešle smluvní podmínky a dokumenty poštou nebo e-mailem. V takovém případě se už nepočítá s podpisem, zaznamenané potvrzení se považuje za dostatečné. A to platí i pro seniory, kteří často vůbec netuší, že se během hovoru k něčemu zavázali.
Podle primáře Jiřího Brančíka z Vojenské nemocnice v Brně se jedná o formu skryté agresi. Volající mívají jasně připravený scénář. Mluví rychle, klidně a bez přestávky. Vytvářejí dojem neformálního rozhovoru, během kterého se vás snaží „ukecat“ k souhlasu, aniž byste si uvědomili, že už jste vlastně něco potvrdili. Pracují s tónem hlasu, s chválou, příslibem výhod i zdánlivě přátelským přístupem. Často ani nedávají prostor k přemýšlení nebo dotazům. Čím víc informací během hovoru padne, tím snáz se v nich člověk ztratí.
„Pokud se orientují na starší lidi, na seniory, a zahrnou je takovou lavinou informací, tak se v tom nemají šanci orientovat,“ říká Brančík. Právě proto jsou senioři nejčastější obětí – zvedají neznámá čísla, neradi odmítají a většinou si chtějí s druhým člověkem popovídat. A když už odpoví, bývá pozdě couvnout.
Ke smlouvě stačí hlasový záznam
Díky platné legislativě lze smlouvu uzavřít i ústně. Pokud během hovoru padne klíčové „ano“ nebo „souhlasím“ a následně jsou zaslány obchodní podmínky, může to být považováno za uzavřený právní vztah. Podepsaná smlouva pak vůbec není potřeba, stačí záznam telefonátu.
Zákon sice umožňuje odstoupit od takto sjednané smlouvy do 14 dnů, jenže zde narážíme na zásadní problém: lidé často vůbec netuší, že k uzavření smlouvy došlo. Pokud nereagují, platnost běží dál, a změna dodavatele energií, navýšení služeb nebo nový závazek je v systému bez jejich vědomí.

Ačkoliv novela zákona o elektronických komunikacích zpřísnila pravidla pro nevyžádané hovory, podvodníci se rychle přizpůsobili. Už se netváří jako obchodníci, místo toho volají jako výzkumníci, zaměstnanci poradenských center nebo uvádějí, že pouze informují. Kontakty získávají různě, často i z veřejně dostupných databází nebo dřívějších souhlasů. Volající často používají taktiku předem připravené důvěry. Znají jméno volaného, oslovují ho zdvořile, a když odpoví kladně, okamžitě navazují. Když narazí na odpor, přehodí téma, zlehčí situaci nebo se snaží působit laskavě.