Srovnání minimální hodinové mzdy v evropských státech. Jak jsou na tom Češi, vás zvedne ze židle

Ačkoliv Evropu v mnoha směrech spojuje jednotný trh a společná pravidla, výše minimální mzdy zůstává otázkou národních rozhodnutí a rozdíly mezi státy jsou obrovské. Pro někoho může být minimální mzda jen číselná formalita, pro jiného každodenní realita. Rozhoduje o tom, jestli člověk s plným úvazkem vyjde se svými financemi nebo přežívá od výplaty k výplatě.

Zatímco některé země se v tomto ohledu dlouhodobě drží na špičce a minimální mzda tam umožňuje důstojný život i těm s nejnižší kvalifikací, jiné, mezi nimi i Česko, zůstávají spíše na chvostu. A právě aktuální srovnání napříč Evropou přináší nejen jasná čísla, ale i překvapení, která mohou leckoho doslova zvednout ze židle.

Češi v dolní třetině žebříčku

Podle údajů Eurostatu patří Česká republika mezi země s nejnižší minimální mzdou v Evropské unii. Měsíčně jde o 20 800 korun hrubého, což odpovídá přibližně 4,95 eura na hodinu, tedy asi 124,40 Kč. V přepočtu se tak Česko ocitá ve třetí skupině států, kde hodinová minimální mzda nepřesahuje pět eur. Společnost nám dělají Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Lotyšsko a Bulharsko.

A právě Bulharsko je evropským „chvostem“, tamní minimální mzda činí přibližně 3,32 eura na hodinu, tedy jen 83,30 Kč. Ještě níže je pak Albánie, která ale není členem EU. Na opačném konci žebříčku dominuje Lucembursko s 15,25 eura za hodinu, v přepočtu 383 Kč.

I Poláci nás předběhli

Kdyby srovnání končilo u západoevropských zemí, dalo by se chápat, že v nich jsou vyšší mzdy běžné. Jenže Česko začíná zaostávat i za svými východoevropskými sousedy. Polsko například stanovilo minimální mzdu na 7,08 eura za hodinu, což je 177,30 Kč – o více než 50 korun na hodinu víc než v Česku.

Podle ekonomů to není náhoda. Polsko v posledních letech výrazně investovalo do infrastruktury a digitalizace, což posílilo jeho ekonomiku. „Celkově je výkon naší ekonomiky ve srovnání s Polskem tak trochu ostuda,“ komentoval situaci hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Minimální mzda nestačí na důstojný život

V České republice pracuje za minimální mzdu přibližně 120 tisíc lidí. Podle socioložky Lucie Trlifajové je to sice poměrně malý podíl, ale důležité je, že právě od minimální mzdy se odvíjejí další výdělky, například v méně kvalifikovaných pozicích nebo v sektorech, kde jsou mzdy obecně nižší.

Navíc reálná kupní síla českých mezd v posledních letech klesla. Mezi roky 2019 a 2024 šlo dokonce o největší propad v celé EU. Lidé si tak za stejnou práci koupí méně zboží a služeb než dřív, což výrazně snižuje jejich životní úroveň, i pokud jejich nominální mzda vzrostla.

Některé státy mají i přes 12 eur na hodinu

V některých zemích Evropské unie je minimální hodinová mzda už nyní vyšší než 12 eur, což v přepočtu znamená více než 300 korun za hodinu. V Lucembursku si lidé s nejnižším možným výdělkem přijdou na 15,25 eura, tedy přibližně 383 korun za hodinu. V Nizozemsku činí minimální mzda 14,06 eura, což odpovídá 352,40 korunám. V Irsku je to 13,50 eura, tedy zhruba 338 korun. Němci pobírají minimálně 12,82 eura, tedy 321,80 korun, a v Belgii je minimální mzda 12,57 eura, tedy asi 315,50 korun. Do této skupiny patří i Francie, kde je hranice 11,88 eura, tedy přibližně 298,10 korun.

Od roku 2024 se v Česku mění i způsob výpočtu minimální mzdy. Nově se má postupně zvyšovat její podíl vůči průměrné mzdě, z aktuálních 42,2 % na 47 % do roku 2029. Tím by se měla zajistit větší předvídatelnost a spravedlnost v nastavení mezd. Otázkou zůstává, zda to bude stačit na dohnání zbytku Evropy a zda bude růst minimální mzdy skutečně odpovídat rostoucím nákladům na život.