Sousedi na nás zavolali polici. Netušili jsme, že za živý plot v roce 2025 hrozí vysoká pokuta

Na první pohled jde o obyčejný živý plot. Ale pokud ho zasadíte příliš blízko hranice pozemku, můžete si zadělat na problém. V krajním případě vám může hrozit i pokuta, nebo budete nuceni zeleň odstranit.

Někteří sousedé se přitom neváhají obrátit na policii.

Vzdálenosti jsou dané zákonem

Málokdo ví, že pro výsadbu stromů, keřů i živých plotů platí určitá pravidla. Ta stanoví občanský zákoník, konkrétně § 1013 a § 1016. Cílem je zabránit stínění, narušení sousedského soužití nebo poškození majetku.

Obecně platí, že vyšší dřeviny by měly být sázeny alespoň 3 metry od hranice pozemku. U nižších keřů nebo živého plotu obvyklé výšky se uvádí minimální vzdálenost 50 centimetrů. Výjimky jsou možné, pokud se soused výslovně dohodne jinak. Jenže právě na to mnozí zapomínají.

Stavební zákon se běžné výsadby zeleně mezi sousedy netýká. Použil by se jen ve zvláštních případech, například u výsadeb ve veřejném prostoru nebo v chráněných územích. V běžných sousedských vztazích ale platí především občanský zákoník.

Kdy může přijít kontrola

Konflikty nejčastěji vznikají tehdy, když se sousedům začnou větve rozrůstat do jejich zahrady, brání ve výhledu nebo stíní část pozemku. V takovém případě se mohou obrátit na obec, stavební úřad nebo i policii, pokud dojde ke sporu.

Policie sice obvykle nezasahuje do sousedských sporů, ale pokud soused hlásí, že došlo k poškození jeho majetku (například prorůstající kořeny nebo pád větví), může věc řešit jako přestupek. V některých obcích už se objevily případy, kdy městská policie zaznamenala incidenty právě kvůli sporům o zeleň.

Hrozí pokuta, nebo povinnost úpravy

Ve většině případů dostane majitel pozemku výzvu k nápravě. Pokud na ni nereaguje, může následovat pokuta, nebo rozhodnutí úřadu, kterým se nařídí odstranění části výsadby. Například podle § 1013 občanského zákoníku má každý vlastník povinnost zdržet se všeho, co nad míru přiměřenou poměrům obtěžuje jiné osoby. A právě přerostlý nebo špatně umístěný živý plot může být takovým obtěžováním.

Dohoda je nejlepší

Před každou výsadbou nebo stavbou je ideální se sousedem mluvit. Pokud se dohodnete písemně, můžete se vyhnout budoucím problémům. Například se lze dohodnout na výsadbě v menší vzdálenosti od hranice, pokud s tím druhá strana souhlasí.

V opačném případě je lepší se řídit zákonnými vzdálenostmi. A platí to i u rekonstrukcí stávajících živých plotů. Pokud měníte dřeviny za nové, pravidla platí znovu.

Co vše může být problém?

Nejde jen o vzdálenost. Potíže může způsobit i výška živého plotu. Pokud přesahuje běžnou míru (například dva metry), může stínit. Dále jsou problematické invazivní druhy rostlin, které se rychle šíří a zasahují i mimo původní výsadbu.

Nejčastěji se sousedé hádají kvůli tújím, bambusům nebo pámelníkům. Ty mohou narušit půdu, šířit se pod povrchem a být velmi obtížné na údržbu. V některých obcích jsou na ně vydaná i místní pravidla.

Kdy se obrátit na odborníka

Pokud si nejste jistí, jaký druh zvolit nebo kam ho zasadit, je vhodné obrátit se na zahradníka nebo konzultovat výsadbu s obecním úřadem. Ti vám mohou sdělit, co je na daném území obvyklé a jaká pravidla platí právě u vás.

V případě konfliktu lze využít i služeb mediátora nebo právníka. Je lepší problém vyřešit mimosoudně než čelit pokutě, povinnosti výsadbu odstranit nebo dokonce soudnímu řízení.

Co si z toho odnést

Živý plot je hezký prvek zahrady, ale může být i zdrojem problémů. Důležité je znát pravidla, komunikovat se sousedy a vyhýbat se impulzivním výsadbám těsně u plotu. Policie sice nechodí měřit výšku keřů, ale když dojde ke sporu, můžete se dostat do nepříjemné situace.

A hlavně – neznalost zákona neomlouvá. Proto si raději před výsadbou zjistěte, co smíte a co už může být za hranou.