Sousedi topí na minimum a já kvůli nim platím tisíce navíc. Nečekala jsem, že takto funguje sdílení účtů za teplo
Sledovat v Google Zprávách
Energetická krize mě naučila, že vytápět na 22 °C celý byt je vyhazování peněz. A tak jsem zásadně změnila své návyky, topím střídmě a snažím se efektivně větrat. I přes všechny úsporné kroky mě roční vyúčtování za teplo nepotěšilo. Platím stále tisíce navíc, a to kvůli nezodpovědným sousedům, kteří využívají situace.
Když začaly růst ceny energií, rozhodla jsem se rychle jednat. V obýváku jsem nastavila termostat na dvacet stupňů, v ložnici ještě méně. Větrala jsem krátce, pořídila těsnicí pásky na okna a dveře. Všude se psalo, že i malá změna může přinést velkou úsporu. A já tomu věřila.
Celou zimu jsem měla pocit, že dělám maximum. Nebyla mi zima, ale rozhodně jsem netopila zbytečně jen tak do luftu. O to větší šok přišel na jaře, když dorazilo roční vyúčtování. Částka byla vyšší než loni, a to i přesto, že jsem topila výrazně méně. Nechápala jsem to. A tak jsem se začala ptát, proč se to děje. Odpověď mě zaskočila.
Sdílené teplo je systém, který trestá poctivé
Zjistila jsem, že v našem paneláku se náklady na teplo dělí mezi všechny byty podle pravidel, která nejsou úplně intuitivní. Část účtu se rozpočítává podle velikosti bytu bez ohledu na to, kolik kdo topí. Druhá část se odvíjí od měřidel, ale ani ta neukazují přesně, kdo kolik tepla skutečně spotřeboval.
Teplo se v panelových domech nešíří jen vzduchem, ale také stavebními konstrukcemi. Putuje stěnami, stropy i podlahami. Pokud sousedé topí málo nebo vůbec, jejich byty se ohřívají díky teplu z okolních bytů. Měřidla na radiátorech ale nezachytí, kam teplo odešlo. Ukážou jen to, co prošlo daným tělesem. Můj byt pak vykazuje vyšší spotřebu, i když jsem topila střídmě. V praxi to znamená, že platím nejen za sebe, ale i za teplo, které odešlo k sousedům. A ti díky tomu platí méně. Je to paradox, který se opakuje evidentně každý rok.
Jak se teplo v panelácích rozpočítává?
Rozúčtování nákladů na teplo se skládá ze dvou částí. Základní složka se počítá podle podlahové plochy bytu. Platí ji každý bez ohledu na to, jestli topí nebo ne. Má pokrýt náklady na teplo, které se šíří konstrukcí budovy. Druhá část je spotřební složka, která se odvíjí od údajů z měřidel. A právě ta tvoří většinu nákladů. Už tomu budou dva roky, co se změnila vyhláška, která upravuje rozúčtování. Od roku 2024 tvoří spotřební složka většinu nákladů, a to mezi 50 až 70 %. Konkrétní poměr si volí správce nebo společenství vlastníků podle pravidel domu.
To znamená, že to, co ukážou měřidla, má zásadní vliv na konečnou cenu. Jenže kvůli přenosu tepla mezi byty může být měření zkreslené. Nejde o nespravedlnost, ale o technické omezení systému. Měřidla nepoznají, že část tepla odešla do sousedního bytu skrz stěnu nebo strop.
Do výpočtu se mohou promítnout i polohové koeficienty. Ty zohledňují, kde se byt nachází. Například rohové byty nebo ty nad nevytápěným sklepem mají větší tepelné ztráty. Proto by měly mít nižší náklady. Naopak byty uprostřed budovy, obklopené dalšími vytápěnými jednotkami, mají výhodu. Jenže tyto koeficienty nejsou povinné. A tak se často vůbec neuplatňují.
Dá se s tím něco dělat?
Pokud vám přijde vyúčtování, které vám nedává smysl, obraťte se na správce domu nebo firmu, která rozúčtování provádí. Požádejte o vysvětlení výpočtu, zkontrolujte měřidla, zjistěte, jestli byly použity polohové koeficienty. Máte na to právo.
Vyplatí se sledovat informace od Ministerstva pro místní rozvoj. Na jejich webu najdete aktuální znění vyhlášky i příklady výpočtů. Pokud bydlíte ve společenství vlastníků, můžete navrhnout, aby se systém upravil. V některých případech se vyplatí konzultace s energetickým specialistou. Ten dokáže posoudit technický stav budovy a navrhnout úpravy.
Teplo, které vás může zchladit
Sdílené účty za teplo jsou jedním z těch systémů, které vypadají férově jen na papíře. Ve skutečnosti mohou být zdrojem frustrace a nečekaných výdajů. Pokud bydlíte v paneláku, kde se topí centrálně, může se stát, že platíte nejen za sebe, ale i za sousedy. A to bez ohledu na to, jak moc se snažíte mít náklady pod kontrolou.
Zdroje: tzbinfo, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
