Proč už nikdy nepojedu na nákupy do Polska? Tohle jsem tam viděla a cestu domů probrečela
O nákupech v Polsku každý tak dlouho básnil, až nalomil i mě. Přesvědčila jsem manžela, vzali jsme si v práci den volna a společně se vydali na dvouhodinovou cestu do Polska. Těšila jsem se na tolik opěvované levné salámy a máslo za polovinu, místo toho přišlo zklamání.
Tenhle výlet za „výhodným“ nákupem jsme pojali jako výlet za krásami sousedního Polska. Projet benzín jen kvůli potravinám by se nám určitě nevyplatilo. Vyrazili jsme časně z rána, do Polska jsme přijeli v době, kdy akorát otevíraly první kavárny. Po vydatné (a báječné!) snídani jsme se prošli městem, navštívili tamní muzeum a po lehkém obědě jsme konečně vyrazili na očekávaný nákup. A tady moje očekávání začala brát za své.
Fronty jak z dob nedostatku
Přestože jsme záměrně nejeli na nákup o víkendu, ale uprostřed týdne na úkor dovolené, už přeplněné parkoviště před supermarketem napovědělo, že to bude den za všechny peníze. Řidiči bezmocně kroužili po parkovišti ve snaze najít místo k zaparkování, zákazníci v tlačenici u vstupu čekali na nákupní vozíky.
A že jich supermarket rozhodně málo neměl, o tom svědčil mumraj přímo mezi regály. Vozíky zaparkované úplně všude, průchod mezi regály tak úzký, že se člověk nevyhnul ani očím, natož loktům ostatních nakupujících.

Nepříjemná obsluha jako třešnička na dortu
Fronty u vstupu nahradily fronty u pokladen, ty se táhly až mezi regály a nervózní prodavačky vypadaly, že jsou ze všeho na pokraji zhroucení. Už ani nezvedly oči, nepozdravily, jejich vyčerpání bylo znát na dálku. Když jsem chtěla poradit, kde najdu regály s pracími gely, protočila prodavačka očima a neochotně mávla rukou směrem, odkud jsem právě přišla.
Obecně tady prodavačky byly tak nepříjemné, až mě to zaskočilo. Naprosto rozumím tomu, že celý den makají jako šrouby a ještě řeší neukázněné zákazníky, kteří si myslí, že prodavačka je póvl, co jim nestojí ani za pozdrav. Tady to ale bylo tak nějak vzájemné. Nechci znít jako rozmazlený zákazník, ale od člověka, co pracuje s lidmi, očekávám úplně jiný přístup – a také úplně jinou odolnost vůči práci s lidmi.
Potraviny, které už měly to nejlepší za sebou
Co mě ale zklamalo nejvíc, byl sortiment. Všude se říká, že Poláci mají lepší a levnější sortiment než máme my. Možná to tak opravdu je, ale ne když právě přijedu na nákup já. Potraviny, kterých tam byly plné regály, totiž vypadaly, že by u nás neprošly kontrolou.

Zelenina povadlá, rajčata s podezřelými flíčky, ovoce otlučené a přezrálé. Mléčné výrobky měly podivně dlouhou trvanlivost a uzeniny vypadaly spíše jako kus plastu než jako něco, co máte chuť na místě sníst. Zkoušela jsem si číst i složení na obalech, ale polovinu z toho jsem ani neznala a druhou polovinu bych raději zapomněla.
Ceny vyšší, než by člověk čekal
A aby toho nebylo málo, ani ta očekávaná finanční úspora se nekonala. Máslo dražší než v českém supermarketu, ceny mléka srovnatelé a drogerie levnější jen nepatrně. Ovšem za prací gely i sprchové gely tak řídké, jako by je naředily vodou, bych ani víc nedala. Jasně, našlo se tu pár věcí levnějších než u nás, ale když k tomu připočtete cestu, čas a nervy, které v přeplněných supermarketech dříve či později stejně ztratíte, tak se to vážně nevyplatí.
Iluze se rozplynula, zůstalo jen zklamání
Cestou domů už jsem se neudržela a prostě se rozplakala. Ne proto, že celý výlet nestál navzdory slibnému začátku dne za nic, ale proto, že jsem se nechala napálit vlastním očekáváním. Chtěla jsem „levně a dobře“, místo toho na mě v regálech polského supermarketu čekalo „draho a mizerně„. To, co jsem považovala za výhodné nákupy, se nakonec ukázalo jako zcela zcestné.

Co jsem si z toho odnesla?
Aspoň jsem si uvědomila, jak velkou výhodou je nakupovat doma. Mám přehled nejen o sortimentu, ale i o cenách, vím, co kupuju a nemusím překládat etikety, netlačím se v davu a co víc, často i ušetřím. Také ráda podpořím domácí obchodníky a ne ekonomiku sousední země.
Třeba to zní jak klišé, ale někdy je lepší držet se nohama na zemi a nenaletět pozlátku slev a mýtů o výhodnějším nákupu. Otevřeně přiznávám, že tahle mise „nákupy v Polsku“ byla zároveň moje poslední. Na Polsko ale rozhodně nezanevřu a vy byste také neměli. Je to krásná země plná milých lidí a skvělého jídla, která rozhodně stojí za návštěvu.