Potvrzeno: Česká instituce bude od tohoto data strhávat z vašeho účtu v průměru 205 Kč měsíčně

Češi se v letošním roce museli vypořádat s nemilou novinkou. Česká instituce oznámila, že navýšila částku, která se bude lidem strhávat z účtu. Stejný krok ohlásil také další veřejnoprávní podnik. O kolik si lidé připlatí?

Od 1. května 2025 začala platit novela zákona, která zdražuje televizní poplatek o 15 korun na 150 Kč měsíčně a rozhlasový poplatek o 10 korun na 55 Kč za měsíc. Celkově tak domácnosti platí 205 Kč.

Česká televize si díky tomu polepší o 865 milionů korun ročně, Český rozhlas o 331 milionů korun. Zisk z poplatků tvoří přibližně 94 až 95 % veškerých výnosů obou institucí.

Změna přináší také rozšíření okruhu poplatníků. Aktuálně má povinnost hradit poplatek každá domácnost, která vlastní nebo užívá zařízení schopné přijímat televizní vysílání. Kromě televize to může být tedy i mobil, tablet nebo třeba počítač.

Historie koncesionářských poplatků

Poplatky za používání rozhlasového přijímače a poslech rádia byly na území tehdejšího Československa zavedeny v říjnu 1923 na základě zákona č. 60/1923 Sb. Posluchači museli hradit dvě částky: jednorázový roční poplatek 50 Kčs poštovní správě a zároveň měsíční sazbu ve stejné výši společnosti Radiojournal. Od jara následujícího roku došlo několikrát ke změnám ve výši i systému výběru. Až na jaře 1926 se poplatek ustálil na 10 Kčs. Ještě předtím, v létě 1925, byla zrušena povinnost posílat část peněz poště.

Doba, kdy televize vysílala jen dva kanály

Později došlo i na televizi. Televizní poplatek byl zaveden k 1. lednu 1955 a činil 15 Kčs. Tuto částku lidé platili až do roku 1969, kdy přišlo první navýšení na 25 Kčs. Pro srovnání s dnešní ekonomickou situací: Průměrná měsíční mzda se tehdy pohybovala okolo 1500 Kčs hrubého.

V začátcích televize existoval na území Česka jeden televizní program – Československá televize (dnes známá také jako ČT1). Později se k ní připojil druhý program (ČT2).

Vysílání probíhalo zpočátku jen tři dny v týdnu. S delší vysílací dobou přibývali i platící diváci. V roce 1978 jejich počet překročil 4 miliony.

Po sametové revoluci se televizní poplatek zvýšil na 50 Kčs a rozhlasový na 20 Kčs. Průměrná mzda v roce 1991 činila 3 792 Kč, poplatky tedy představovaly zhruba 1,85 % platu.

K poslednímu navýšení za rozhlas před letošním rokem došlo před 20 lety, a to na 45 Kč. Také poplatek za televizi zůstával dlouhé roky beze změny. Poslední zdražení v roce 2008 ho zvýšilo na 135 Kč.

Koncesionářské poplatky jinde v Evropě

V evropském kontextu patří Česká republika mezi země s relativně nízkými koncesionářskými taxami. Nejvyšší měsíční částku platí lidé v Německu (18,4 eur, v přepočtu přibližně 455 Kč) a Rakousku (až 30,5 eur podle spolkové země, tedy zhruba 775 Kč).

V Německu se platí za domácnost bez ohledu na to, jestli televizi skutečně vlastní. Rakousko od roku 2024 také zrušilo podmínku vlastnictví přijímače a zavedlo plošnou sazbu pro všechny domácnosti.

Aktuálně koncesionářské poplatky vybírá pouze 10 z 27 členů EU. Od jejich placení upustili například na Slovensku, kde se televize a rozhlas financují ze státního rozpočtu. Podle mnoha kritiků je tak ohrožena nezávislost tamních médií. Existuje obava, že jejich obsah budou ovlivňovat politici.

„Vláda postupuje podle manuálu autokratů podřídit si bezpečnostní složky, oslabit soudní moc a podmanit si média,“ okomentoval to například předseda Progresivného Slovenska Michal Šimečka.