Pokud je vám méně než 45 let, měli byste mít naspořenou tuhle částku. Odborníci vyrazili lidem dech
Zatímco generace našich rodičů se mohla spoléhat na relativně stabilní důchodový systém, dnes se situace dramaticky mění. Část odborníků proto varuje, že důchod v budoucnu nebude jistotou zajištění důstojného stáří. Spíš se dá očekávat, že bude mít podobu jakési záchranné sítě proti chudobě. Otázka, kolik mít naspořeno, tak není jen teoretická úvaha, ale vlastně praktická nutnost. Nejnovější výpočty finančních analytiků však mnoha lidem doslova vyráží dech.
Klíčovým milníkem je pro ekonomy věk 45 let. Jde o pomyslný horizont, kdy člověku zbývá zhruba 20 let aktivní kariéry. To je dost času na to, aby lidé ještě zvládli nakumulovat nějaké jmění. Bohužel je to ale málo času na to, abyste začali úplně od nuly. Částky, které bychom však měli mít na účtech podle odborníků, jsou pro mnohé šokující. Dle aktuálních studií finančních institucí bychom totiž měli mít kolem 45 let na účtu přibližně trojnásobek svého ročního platu.
Co trojnásobek ročního platu znamená v řeči čísel?
Pokud vyděláváte v průměru 55 tisíc korun hrubého, měli byste mít našetřené zhruba 2 miliony korun. Nejedná se samozřejmě o hotovost, ale o veškerý investiční majetek – peníze v investičních fondech, nemovistostech nebo třeba penzijních produktech. Přesto tato cifra zůstává pro drtivou většinu české populace nedosažitelnou.
Obecně vzato pro mnoho lidí je taková částka až neuvěřitelně vysoká a mnohdy argumentují, že to je mediálně nadhodnocené číslo. Je však třeba do výpočtů zahrnout také inflaci, která v průběhu let reálnou kupní sílu vašich úspor oslabí.
Pokud si budete chtít udržet životní standard a ke starobnímu důchodu si přilepšit částkou 20 000 korun měsíčně, měli byste mít při odchodu do penze v portfoliu přibližně 6 milionů korun. A jestli v 45 letech nemáte alespoň třetinu této částky, pravděpodobnost, že cílovou sumu dokážete našetřit bez extrémního rizika, je velmi malá.

Investiční horizont: Proč čas hraje proti vám?
Nejděsivějším aspektem těchto výpočtů je vliv složeného úročení v čase. Pokud začnete spořit od mládí, k dosažení milionových částek vám stačí i relativně malé pravidelné vklady. Ve chvíli, kdy s investováním začínáte po čtyřicítce, musíte na investiční účet každý měsíc vkládat násobně více. Pro mnoho rodin zatížených hypotékami je však odkládání vyšších tisíců korun naprosto nereálné a sen o vlastním bydlení tak situaci značně komplikuje.
Právě situace s vlastním bydlením je v českém kontextu poměrně specifická. Mnoho mladých lidí totiž touží po vlastním bydlení, které kdysi bývalo samozřejmostí. Pokud tak máte kolem padesátky splacenou hypotéku, je to samozřejmě úspěch. Z pohledu finančního plánování to ale taková výhra není, protože sice ušetříte na nájemném, ale nemovitost, ve které bydlíte, není likvidní. Nepomůže vám tedy se zaplacením léků ani jiných běžných výdajů. V případě, že jiné investice než vlastní bydlení nemáte, je čas zpozornět.
A totéž se týká i extrémně konzervativních investic, které mnohé Čechy lákají. Různé spořící účty totiž přináší tak malé zhodnocení, že v dlouhodobém horizontu jen horko těžko porazí inflaci. Právě nedostatečná finanční gramotnost a strach z akciových trhů mají podle provedených analýz za následek to, že Češi sice mnohdy spoří, ale jejich peníze de facto ztrácí na síle.

Jedinou cestou je změna myšlení
Zveřejněná doporučení v lidech mnohdy vyvolávají vlnu nevole a skepse. Ekonomové však trvají na svém. Čím dříve lidé přijmou realitu, tím méně bolestivý pro ně bude pád do důchodového věku. Základním pravidlem by mělo být automatické ukládání úspor. Investujte pravidelně a hned po výplatě, nikoliv až ze zbytků na konci měsíce.
Pokud jste hranici 45 let už překročili a vaše úspory ani zdaleka nedosahují doporučených hodnot, není to nutně důvod k panice. Chce to však okamžitou akci. Revidujte své výdaje s příjmy a naplánujte si vhodnou investiční strategii. Nejdůležitější je přestat spoléhat na to, že se o vás stát postará a převzít v tomto ohledu iniciativu. Budoucnost vašeho důchodu totiž neleží v rukou politiků, ale v každé tisícikoruně, kterou namísto spotřeby investujete.
Použité zdroje: Úspěšná investorka, OECD