Kolik peněz by mělo být na běžném účtu pokud máte plat do 50 tisíc měsíčně? Co radí finanční experti
Finanční rezerva se v dnešní době ukazuje jako něco naprosto nepředstavitelného, protože neustále posloucháme, že platy jsou nízké, povinné výdaje vysoké, a navíc jsme v době, kdy jsme v nedávné minulosti byli vystavení extrémní inflaci a vysokým doplatkům za energie. Každopádně se ale nyní věci začínají trochu rovnat a snad bude i prostor pro každého na to, aby si začal dávat nějaké peníze stranou. Co tedy doporučují ekonomové v případě, že jde o rodinu s dětmi, bezdětné páry, single jedince nebo důchodce?
Finanční rezerva by obecně měla vystačit na 3-6 měsíců. To je považováno za standardní úroveň tzv. bezpečné rezervy. Samozřejmě kolik to je, to už se liší od toho, kolik každý vydělává. My budeme pracovat s částkou lehce nad průměrnou mzdou v ČR. 50 000 hrubého bude naše startovací čára. V čistém se pak bavíme o cca 38 000 Kč. V takovém případě by mělo být na tři měsíce v zásobě 114 000 Kč, na půl roku 228 000 Kč a na jeden rok až 456 000 Kč.
Pozor na rozdíl mezi povinností a chtěním
Budeme se teď bavit o likvidní hotovosti, což je částka, kterou lze okamžitě použít z běžného nebo spořícího účtu na úhradu povinných výdajů. Nezahrnujme do toho externí pasivní příjmy jako investice atd. U rodin s dětmi se doporučuje mít v zásobě peníze, které pokryjí rodinné výdaje na půl roku až 9 měsíců.
Důvodem je, že rodina má obecně vždy větší výdaje. Musí platit pravidelné platby za školu a školku, zdravotní prohlídky a samozřejmě buď nájem nebo hypotéku. Navíc u rodiny s dětmi experti často počítají s méně flexibilními výdaji, což znamená, že rodina má každý měsíc přibližně podobnou částku, kterou potřebuje na život. Proto se doporučuje větší finanční polštář, kdyby došlo například ke ztrátě jednoho příjmu. Při našem hrubém výdělku se bavíme o částce mezi 270 000 – 450 000 Kč.

Bezdětné páry jsou tom logicky lépe. Ale může se tu projevit větší životní úroveň, kterou je třeba každý měsíc živit. Navíc u dvou vydělávajících, kteří se nestarají o děti se výrazně snižuje nutnost mít bokem větší rezervu. Povinné většinou bývají jen výdaje na bydlení a životní náklady, což lze hravě zajistit jedním příjmem. V takovém případě si lze ukládat pravidelně stranou nemalou částku, ale experti se shodují, že by se rezerva měla pohybovat v rozmezí 180 000 – 300 000 Kč.
Nejvíce vysmátí budou určitě svobodní jedinci. Sice vyžijí ze svého jediného příjmu, ale za to nemusí řešit další výdaje. U nich se experti shodují, že by jejich rezerva měla odpovídat platu za půl roku. Největším rizikem pro ně je totiž právě ztráta zaměstnání. Proto by rezerva na 6 měsíců měla být dostačující. Nicméně i čtvrtroční polštář může stačit. Konkrétně se pak bavíme o rozmezí 114 000 – 228 000 Kč.

Něco lepší než nic
Samozřejmě speciální položkou jsou senioři. U nich se už v drtivé většině případů nebavíme o starosti o dítě, pokud nejde o vážné zdravotní komplikace. Naopak musí myslet spíše na své zdraví, které bude určitě asi největší položkou ve výdajích, která navíc s přibývajícím věkem bude narůstat. Proto by měli mít senioři v průběhu možnost nastřádat si polštář, který se bude rovnat 6-12 měsícům jejich nezbytných výdajů. Tak zní přesně doporučení některých evropských rad. Konkrétně se bavíme o 228 000 – 456 000 Kč.
Každý expert navíc radí, aby ukládání bylo postupné. Plus čistě logicky bráno je každá rezerva lepší než žádná. Je dobré mít peníze navíc uložené na spořícím účtu, takže jsou to peníze likvidní, a proto s nimi lze nakládat ihned a hasit všelijaké požáry. Navíc by budování rezervy mělo odpovídat zaměstnání, ale mělo by probíhat každý měsíc.
Zdroj: Expats