Většinu oprav v bytě vám musí zaplatit bytové družstvo nebo společenství vlastníků. Češi to ale nevědí a platí vše ze svého
Spousta z nás žije v přesvědčení, že když jsme vlastníky bytu, tak si musíme všechny opravy automaticky platit sami. Dává to i smysl, že? Můj majetek, moje zodpovědnost – jenže ono to není tak docela pravda. Pokud totiž bydlíte v bytovém domě, kde je více bytů a více majitelů, tak některé opravy nejdou čistě za vámi a třeba je platíte úplně zbytečně z vlastní kapsy.
Většina bytových domů spadá pod SVJ, tedy společenství vlastníků, či pod konkrétní družstvo. A právě tyto subjekty jsou pak zodpovědné za některé opravy u vás doma. Pokud patříte mezi vlastníky či podílníky, tak pravidelně měsíčně platíte nejen energie, ale i služby, které se k vlastnictví pojí. Mezi tyto platby patří i fond oprav, ze kterého se pak následně hradí potřebné a chtěné úpravy celého domu a opravy společných částí bytovky.

Kde vzniká největší zmatek a co si platí majitel sám?
Klíčovým problémem je fakt, že spousta Čechů často ani neví, co si hradí sami a s čím by se měli obracet na SVJ či družstvo. Také se stává, že nám ne vždy úplně musí dojít, že i určité věci, které máme v bytě, patří vlastně i do společných prostor bytovky, kde žijeme – a přesně to má jít za družstvem nebo SVJ.
Co se týká oprav na vybavení domácnosti, stěnách uvnitř bytu, oken atp., tak to jde bohužel za vámi. Takže pokud vám někdo vysklí okno nebo se vám povede poničit stěny v bytě, tak si to musíte zaplatit. Dále se může jednat třeba i o podlahy, kuchyň, sanitu, obklady i vnitřní dveře, které jste sice měli nejspíše v rámci projektu, ale jakmile dostanete klíče, tak už jsou jen vaší zodpovědností, stejně jako ostatní standardy v bytě. Nejvhodnějším řešením pro tyto případy je správně nastavená pojistka.
Co musí platit SVJ nebo bytové družstvo?
Už víme, že se SVJ nebo bytové družstvo stará o společné části domu. Typicky se tedy může jednat o:
- stoupačky a rozvody vody, kanalizace a plynu a to i v části, která prochází bytem,
- rozvody centrálního vytápění, včetně svislých rozvodů a hlavních částí topného systému,
- hlavní rozvody elektřiny až k bytovému rozvaděči,
- komíny, vzduchotechniku a společné odvětrání – typicky například rekuperace,
- střechu, fasádu, nosné konstrukce a izolace,
- okna a dveře ve společných prostorách, výtahy, garáže, sklepy, chodby či kočárkárny.
Ze života si to můžete představit třeba na situaci, kdy praskne stupačka v koupelně či kuchyni, a to i když je zazděná přímo ve vašem bytě, tak je to pořád společná část domu. I zde raději doporučujeme pojištění.
Pozor! I v této oblasti je taková nejasná situace, kdy třeba u radiátorů nebo ventilů či uzávěrů vody možná můžete mít od SVJ či družstva nějaký příspěvek třeba na jejich výměnu. Směrodatné je to, co máte v prohlášení vlastníka a co říkají stanovy SVJ nebo družstva. Případně se můžete prostě zeptat, předsedové těchto subjektů vám určitě rádi poradí.

Proč lidé často platí zbytečně?
Kromě neznalosti je důvodem i to, že to chtějí mít rychle vyřešené a nechtějí se s nikým případně dohadovat. Jenže tyto opravy mohou vyšplhat i na dost závratné částky, a proto je opravdu dobré se nejdříve informovat, než budete problém řešit po vlastní ose. Hlavně nezapomeňte na základní pravidlo a tím je, že pokud oprava slouží více bytům nebo rovnou celému domu, neměla by jít z vaší peněženky.
Jak se chránit, když dojde na škodu nebo havárii?
Samozřejmě bez ohledu na znalosti pravidel je dobré myslet na prevenci a pojistit se. V tomto případě vám pomůže pojištění bytu a domácnosti. Jak se tyto pojistky od sebe odlišují? Pojišťovací specialisté mají jednoduché vysvětlení – pokud byste otočili svůj byt vzhůru nohama, tak vše, co se vysype, je domácnost. To, co zůstane, je byt/nemovitost. Pojistka vám tedy v těchto případech kryje záda a zároveň vám pomůže i s typickými problémy, jako jsou zabouchnuté dveře nebo to, že vás vytopí soused, případně i vy jeho.
Zdroje: dostupnyadvokat.cz