Oblíbená pochoutka Čechů mizí z regálů. V obchodech je jí nedostatek a zásoby rychle mizí
Oblíbená pochoutka Čechů skutečně mizí z regálů, a to hned, jakmile se objeví ve slevě. Máslo patří mezi nejoblíbenější základní suroviny, takže když jeho cena klesne, spotřebitelé ho vykoupí takovou rychlostí, že obchody často nestíhají zboží doplňovat.
Stačí, aby se někde objevila lákavá cenovka na některé ze základních potravin, a během chvilky se lidem začnou plnit košíky. Takovým skvělým příkladem je máslo. Jakmile je někde v akci, police s touto tradiční mléčnou surovinou často zejí prázdnotou. Nyní se situace opět opakuje, máslo je momentálně k dostání za zvýhodněnou cenu v několika vybraných řetězcích, kde už ovšem zásoby rychle docházejí. Do 15. 4. seženete máslo v Globusu za 38,90 Kč, Lidl ho nabízí do 13. 4. za 38,90 Kč a Penny ho prodává do 14. 4. za stejnou částku. Po skončení těchto akcí se regály pravděpodobně opět zaplní, tedy alespoň do doby, než bude opět v akci.

Jak se máslo vyrábí a proč je tak oblíbené
Máslo vzniká stloukáním smetany, přičemž základní surovinou je mléčný tuk. V průmyslové výrobě se využívá hlavně smetana sladká, která se pasterizuje a upravuje na správný obsah tuku, aby se pak mohla ve stloukacím zařízení oddělit pevná máselná složka od tekutého podmáslí. Tato máslová zrníčka se důkladně promývají vodou, hnětou, formují a balí. Ve výsledku se jedná o čistě přírodní produkt, který má ideální vlastnosti pro pečení, v přepuštěné formě ke smažení nebo jen namazání na pečivo. Chuť a vůně másla patří k typickým znakům klasické české kuchyně, proto je tak ceněné a oblíbené.
I v domácích podmínkách si lze máslo připravit. Stačí mít dostatečně tučnou smetanu, již vyšleháte tak dlouho, až se oddělí máselný tuk od podmáslí. Pevnou část pak důkladně promyjte pod studenou tekoucí vodou a prohněťte, abyste odstranili přebytečnou vlhkost.
Jak máslo skladovat
Máslo je třeba uchovávat v chladu, aby zůstalo dlouho čerstvé. Vyhovují mu teploty 4 až 8 °C, což je běžná teplota v lednici. Při styku se vzduchem nebo světlem může začít žluknout, a pak se změní jeho chuť i vůně. Pokud si chcete udělat větší zásobu, vyplatí se část másla zmrazit, přičemž ho lze v mrazáku skladovat i několik měsíců. Když ho vyndáte, nechte ho pomalu rozmrazit v lednici, aby se nezhoršila jeho konzistence.
Co říká legislativa a jaké druhy másla existují
Základem je, že výrobek označený jako máslo musí obsahovat výhradně mléčný tuk v množství mezi 80 a 90 procenty. Zbylou část tvoří voda (maximálně 16 procent) a sušina z mléka (bílkoviny, laktóza, vitaminy). Ve výrobku nesmí být ani přimíchán žádný rostlinný tuk. Pokud je podíl mléčného tuku nižší, nesmí se používat označení máslo. Existují také speciální varianty, jako je přepuštěné máslo neboli ghí, které obsahuje přes 99 procent mléčného tuku. Z hlediska legislativy se setkáte ještě s pojmy čerstvé máslo, které se do prodeje dostalo nejpozději do 20 dní od výroby nebo stolní máslo, které bylo po výrobě zamraženo na dobu nejvýše jednoho roku a teprve poté uvedeno do prodeje.

Co sledovat na obalu
Nejdůležitější je podíl mléčného tuku. Dále můžete narazit na údaj o tom, zda byl do másla přidán smetanový zákys. Takový výrobek se vyznačuje lehce nakyslou, ale vcelku jemnou chutí. Na obalu vždy musí být jasně uvedeno, že jde o máslo bez přídavku rostlinných tuků. Pokud by v produktu byl třeba i jen zlomek tuků jiného původu, nesmí nést název máslo, nýbrž směsný tuk či jiná příbuzná označení.
Proč je některé máslo víc žluté
Barva másla se odvíjí od toho, čím se krmily krávy, z jejichž mléka se smetana získává. V létě, kdy dobytek žere čerstvou trávu, může být máslo sytější, v zimě bývá světlejší. Rozdíl v odstínu tedy neznamená horší či lepší kvalitu, ale poukazuje na složení krmiva a množství přírodních barviv (karotenů). Podle evropských pravidel se sice máslo může dobarvovat, ale v Česku se to běžně nedělá.