Otestovali jsme kvalitu mouky na pečení ze supermarketu. Tahle je zaručeně nejlepší.
Sledovat v Google Zprávách
Většina z nás v supermarketu sáhne po té mouce, která je zrovna v akci. Mnohdy u toho argumentujeme tím, že je to přeci jenom mouka. Ale nenechte se zmást – rozdíl mezi prémiovou moukou a tou nejlevnější privátní značkou není jen v ceně a obalu. Skrývá se především v obsahu lepku, čistotě mletí a vlhkosti, což jsou faktory, které přímo ovlivňují výsledek vašeho pečícího snažení.
Když při pečení pozorujete někoho zkušeného, samozřejmě vypadá jednoduše. Jakmile se ale do začátečnického pečení pustíte sami, dost možná přijdete na to, že je to pořádná věda. A jen výběr mouky nemusí být ničím jednoduchým. V našem srovnání jsme se zaměřili na to, jak si vedou klasické bílé mouky v porovnání s těmi alternativními, které jsou mnoha lidmi považovány za zdravější alternativu.
Každá mouka je jiná
Při výběru v supermarketu se nejčastěji setkáváme s dělením na hladkou, polohrubou a hrubou. Pro jemné pečení, jako jsou bábovky, piškoty nebo cukroví, je naprostým králem mouka hladká. Má nejjemnější strukturu, která umožňuje vytvořit hladké a poddajné těsto, se kterým bude pečení jedna radost. Pokud náhodou sáhnete po mouce označené jako „extra světlá“, získáte sice krásně bílou barvu, ale často za cenu nižšího obsahu minerálních látek, které byly při mletí odstraněny spolu s obalovými částmi zrna.
Polohrubá mouka je naopak ideální pro kynutá těsta, která potřebují trochu „hrubší“ oporu, aby držela tvar. Hrubá mouka pak patří hlavně do knedlíků a těstovin. Kromě toho se ale do popředí tlačí mouka špaldová. Špalda je druh pšenice, který má sice podobné vlastnosti jako ta klasická, ale má o něco oříškovější chuť a pro mnoho lidí je lépe stravitelná. Při pečení z ní ale musíte počítat s tím, že těsto bývá o něco méně elastické.
Srovnání: Kterou značku se vyplatí vybrat?
V našem testu jsme proti sobě postavili stálice českého trhu, privátní značky řetězců i bio alternativy. Hodnotili jsme nejen cenu, ale i barvu, prašnost a to, jak se s moukou pracuje při zadělávání těsta. K čemu jsme došli?
- Babiččina volba (hladká pšeničná mouka) – Jasný vítěz našeho testu. I když je nejdražší, její stabilita a vysoký obsah lepku zaručí, že se vám těsto nepovede jen málokdy. Pracuje se s ním velmi dobře, těsto dobře drželo tvar a spolehlivě nakynulo. Obvykle ji seženete v rozmezí 25 a 35 korun, což je samozřejmě poměrně dost, ale troufáme si tvrdit, že na vánoční cukroví či jemné dorty je velmi dobrá.
- K-classic mouka (hladká pšeničná) – mouka se skvělým poměrem ceny a kvality. Obvykle za ni zaplatíte mezi 12 a 20 korunami a naděláte s ní spoustu parády. Dobře se s ní pracuje, je skvělá nejen na jíšky a pro zahuštění omáček, ale i cukroví z ní dokážete upéct fantastické.
- Probio (špaldová hladká mouka) – Může stát v rozmezí 40 a 60 korun, což je samozřejmě dost, ale zato jedná o mouky ze špaldy, která pochází z kontrolovaného ekologického zemědělství. Je tak bez pesticidů a jiných kontroverzních látek. Zaujalo nás její univerzální použití – mouka se hodí na pečení, smažení i zahušťování. Ve všech případech se s ní pracuje dobře.
Z produktů, které stojí za pokus, určitě stojí za zmínku ještě Belbake, což je poměrně populární mouka dostupná v Lidlu. Nabízí dobrý poměr ceny a kvality, dá se použít na palačinky a je to takový pečící univerzál. Na kynuté buchty i nejrůznější koláče pak můžete využít Předměřickou polohrubou, která je taktéž sázkou na jistotu.
Vyplatí se experimentovat?
Pokud chcete ozvláštnit svůj jídelníček, špaldová nebo celozrnná mouka jsou skvělou volbou. Celozrnná mouka obsahuje i rozemleté otruby a klíčky, což znamená, že v ní najdete více vlákniny. V důsledku toho může být náročnější pečení. Taková mouka „pije“ více vody, takže těsto musíte nechat déle odpočívat, aby vláknina stihla tekutinu absorbovat. Pokud jen vyměníte bílou mouku za celozrnnou v poměru 1:1 bez úpravy receptu, výsledek bude pravděpodobně příliš suchý a drobivý.
Skvělým kompromisem je míchání bílé a alternativní mouky v poměru 50:50. Získáte tak lepší nutriční hodnoty, ale těsto si zachová svou nadýchanost díky lepku z bílé mouky. Pro lidi s intolerancí na lepek jsou tu pak mouky rýžové nebo mandlové, které se ale chovají úplně jinak. Neobsahují žádné „pojivo“, takže se při pečení z nich neobejdete bez přidání vajec nebo speciálních pojiv jako je psyllium či xanthanová guma.
Jak poznat kvalitní mouku už v obchodě?
Existuje pár triků, jak nenaletět. Prvním ukazatelem je obal. Pokud je papírový pytlík navlhlý nebo jsou na něm mastné skvrny, mouku neberte. Mouka totiž obvykle pohlcuje vlhkost a pachy z okolí. Navlhlá mouka pak žlukne a ztrácí své pekařské vlastnosti. Důležitý je také termín minimální trvanlivosti – čerstvější mouka vždy kyne lépe než ta, která ležela rok ve skladu.
Pokud to s pečením myslíte vážně, investovat těch pár korun navíc do prémiové mouky (např. Babiččina volba nebo speciály na kynutá těsta) se vám vrátí v ušetřených nervech. Levné mouky z diskontů jsou skvělé na zahuštění omáček nebo na palačinky, ale pro nadýchaný vánoční mazanec nebo křehké linecké raději volte prověřenou kvalitu.
Použité zdroje: dTest
